První se probudil Cyril. Sotva vystrčil hlavu z boudy, vytřeštil
oči a zmateně se rozhlédl kolem. Viděl pobořené stany, začerněné
tváře kamarádů a nevěděl, sní-li nebo bdí. Protřel si oči a rozhlédl
se znovu. Ne, neklame se!
»Lojzo!« vykřikl.
»Co je?« zeptal se ospale Lojza, neotvíraje očí.
»Lojzo! Kluci! Vstávejte!« volal rozčileně Cyril.
»Nezlob a spi!« bručel Milan.
»Lojzo! Vstaň! Někdo nám zničil stany!«
To pomohlo. Chlapci se hbitě vymotávali ze zřícených stanů. S úžasem
pohlíželi na dílo zkázy.
»Co to má znamenat? Kdo to udělal? -- A kdy?« volali jeden přes
druhého.
»Já nevím nic. Teď jsem se probudil. A už to tak bylo,« vysvětloval
Cyril.
»Ty, Cyro,« přistoupil Mirek těsně k němu, »jestli jsi to udělal ty,
tak se netěš!«
»Pravdaže to udělal on! Copak nevidíte, že jejich stan stojí?« útočil
Karel.
»Jak ti to může napadnout? Udělal bys to ty?« ohrazoval se Cyril.
»Někdo to musel udělat,« řekl Milan.
»Co si to o mně myslíte, kluci?« nabíral Cyril. »Teď jsem se
probudil. Povídám vám to. A už to bylo!«
»Hned se dovíme, kdo to byl,« řekl tvrdě Lojza. »Kdo měl poslední
hlídku?« pohlédl přísně na chlapce.
»Já jsem dnes vůbec nehlídal,« hlásil se Karel.
»Já také ne.« -- »Ani já!« divili se hoši.
»Tak kdo dnes hlídal?« vybuchl rozčileně Lojza.
Nikdo ...
»Tož to přestává všechno! Kdo měl první hlídku?«
»Fanek,« řekl Jožka.
»Fanku!« začal Lojza, ale náhle se polekaně rozhlédl. »Kde je Fanek?«
vykřikl.
Hleděli jeden na druhého celí dostrašení a zmatení.
»Není tu,« zašeptal Karel.
»Ztratil se,« řekl mrtvě Cyril.
Nastalo mrazivé ticho. Chlapci se roztřásli rozčilením a očekáváním
něčeho hrozného. První se vzpamatoval Lojza.
»Musíme prohledat Ostrov. Třeba najdeme stopy po nějakém zápase!«