Domin:--nejsou zbytečné, já vím. Ale mají-li se lidé uměle vyrábět, pak
není--hm--nijak třeba--
Helena: Rozumím.
Domin: Ukážu vám v muzeu, co spackal za deset let dohromady. Měl to být
muž, žilo to celé tři dny. Starý Rossum neměl trochy vkusu. Bylo to
hrozné. Bylo to hrozné, co udělal. Ale mělo to uvnitř všechno, co má
člověk. Skutečně, úžasně piplavá práce. A tehdy sem přišel inženýr
Rossum, synovec starého. Geniální hlava, slečno Gloryová. Jak uviděl,
co tropí starý, řekl: "To je nesmysl, vyrábět člověka deset let.
Nebudeš-li ho vyrábět rychleji než příroda, pak na ten celý krám
nakašlat." A pustil se sám do anatomie.
Helena: V čítankách je to jinak.
Domin: (vstane) V čítankách je placená reklama a ostatně nesmysl. Stojí
tam například, že Roboty vynalezl starý pán. Zatím e starý pán hodil
na univerzitu, ale o tovární výrobě neměl ponětí. Myslel, že udělá
skutečné lidi, tedy snad nějaké nové Indiány, docenty nebo idioty,
víte? A teprve mladý Rossum měl nápad udělat z toho živé a
inteligentní pracovní stroje. Co je v čítankách o spolupráci obou
velikých Rossumů, je povídačka. Ti dva se ukrutně hádali. Starý
ateista neměl drobet pochopení pro industrii, a konečně ho mladý
zavřel do nějaké laboratoře, aby se tam piplal se svými velikými
potraty, a začal to vyprávět sám, po inženýrsku. Starý Rossum ho
doslovně proklel a do své smrti usmolil ještě dvě fyziologické obludy,
až ho nakonec našli v laboratoři mrtvého. To je celá historie.
Helena: A co tedy mladý?
Domin: Mladý Rossum, slečno, to byl nový věk. Věk výroby po věku poznání.
Když si okoukl anatomii člověka, viděl hned, že je to příliš složité a
že by to dobrý inženýr udělal jednodušeji. Začal tedy předělávat
anatomii a zkoušel, co se dá vynechat nebo zjednodušit--Zkrátka,
slečno Gloryová, nenudí vás to?
Helena: Ne, naopak, je to hrozně zajímavé.
Domin: Tak tedy mladý Rossum si řekl: Člověk, to je něco, co dejme tomu
cítí radost, hraje na housle, chce jít na procházku a vůbec potřebuje
dělat spoustu věcí, které--které jsou vlastně zbytečné.
Helena: Oho!
Domin: Počkejte. Které jsou zbytečné, když má třeba tkát nebo sčítat.
Naftový motor nemá mít třapce a ornamenty, slečno Gloryová. A vyrábět
umělé dělníky je stejné jako vyrábět naftové motory. Výroba má být co
nejjednodušší a výrobek prakticky nejlepší. Co myslíte, jaký dělník je
prakticky nejlepší?
Helena: Nejlepší? Snad ten, který--který--Když je poctivý--a oddaný.
Domin: Ne, ale ten nejlacinější. Ten, který má nejmíň potřeb. Mladý Rossum
vynalezl dělníka s nejmenším počtem potřeb. Musel ho zjednodušit.
Vyhodil všechno, co neslouží přímo práci. Tím vlastně vyhodil člověka
a udělal Robota. Drahá slečno Gloryová, Roboti nejsou lidé. Jsou
mechanicky dokonalejší než my, mají úžasnou rozumovou inteligenci, ale
nemají duši. Ó, slečno Gloryová, výrobek inženýra je technicky
vytříbenější než výrobek přírody.
Helena: Říká se, že člověk je výrobek boží.
Domin: Tím hůř. Bůh neměl ani ponětí o moderní technice. Věřila byste, že
si nebožtík mladý Rossum zahrál na Boha?
Helena: Jak, prosím vás?
Domin: Začal vyrábět Nadroboty. Pracovní obry. Zkusil to s postavami
čtyřmetrovými, ale to byste nevěřila, jak se ti mamuti lámali.
Helena: Lámali?
Domin: Ano. Z ničeho nic jim praskla noha nebo něco. Naše planeta je
patrně trochu malá pro obry. Teď děláme jen Roboty přirozené velikosti
a velmi slušné lidské úpravy.
Helena: Viděla jsem první Roboty u nás. Obec je koupila ... chci říci
vzala do práce--
Domin: Koupila, drahá slečno. Roboti se kupují.
Helena:--získala jako metaře. Viděla jsem je mést. Jsou tak divní, tak
tiší.
Domin: Viděla jste mou písařku?
Helena: Nevšimla jsem si.
Domin: (zvoní) Víte, akciová továrna Rossumových Univerzálních Robotů
dosud nevyrábí jednotné zboží. Máme jemnější a hrubší Roboty. Ti lepší
budou snad žít dvacet let.
Helena: Pak hynou?
Domin: Ano, opotřebují se.
(vstoupí Sulla)
Domin: Sullo, ukažte se slečně Gloryové.
Helena: (vstane a podává jí ruku) Těší mne. Je vám asi hrozně smutno tak
daleko od světa, viďte?
Sulla: To neznám, slečno Gloryová. Račte usednout, prosím.
Helena: (usedne) Odkud jste, slečno?
Sulla: Odtud, z továrny.
Helena: Ach, vy jste se narodila tady?
Sulla: Ano, byla jsem tu udělána.
Helena: (vyskočí) Cože?
Domin: (směje se) Sulla není člověk, slečno, Sulla je Robot.