TVAROSLOVÍ.--ETYMOLOGY.
LESSON VII. ÚLOHA VII.
The vocative case.
The vocative case is used in Bohemian in direct address, in calling
somebody and in appealing. Ex. g. =Pane! dej mi chléb.= Sir, give me
bread.
Declension of holub, tabulated.
Singular.
nominative =holub=, the pigeon,
objective =holuba=, the pigeon,
possessive =holuba=, of the pigeon,
dative =holubu=, =holubovi=, to the pigeon,
locative =o holubu=, =holubovi=, about the pigeon,
instrumental =s holubem=, with the pigeon,
vocative =holube!= pigeon!
Plural.
nominative =holubi=, the pigeons,
objective =holuby=,
dative =holubů=, =holubův=,
possessive =holubům=,
locative =holubech=, =holubích=,
instrumental =holuby=,
vocative =holubi!=
=Holub= is the stem--=kmen=.--The various cases are formed by adding to
the stem the inflectional endings.
=Holub= is the type--=vzor=--of the declension of the masculine
nouns =animate=, ending in hard consonant. (The neutral consonant is
considered here hard). If we replace the stem by a line, the case
endings will be more evident.
Nom. =--=, =--i=,
Obj. =--a=, =--y=,
Poss. =--a=, =--ů=, =--ův=,
Dat. =--u=, =--ovi=, =--ům=,
Loc. =--u=, =--ovi=, =--ech=, =--ích=,
Inst. =--em=, =--y=,
Voc. =--e=, =--i!=
Remarks on this declension. A.) In the singular, the objective and
possessive cases end in =--a=, the dative and locative end in =--u=, or
=--ovi=.
B.) In the plural the Nominative and Vocative cases end =--i=;
Objective and instrumental end in =--y=. Exception nom. plur.
=učitelé=, teachers, =andělé=, angels.
C.) If the stem vowel is =ů=, ex. =bůh=, this =ů= changes into =o=
in all oblique cases, (all other cases except nominative singular),
=bozi=, nom. pl., =boha=, of the god, etc.
D. =Hard consonants must soften= before =i= or =í= (locative plural),
see lesson VI. on the necessary change.
E.) In the vocative the stem vowel shortens in =pane!= Sir! The hard
consonants softens before =-e=, in this case: =bože!= God!, =bratře!=
brother! With many nouns ending in =ch=, =h=, and =k= the vocative
singular ends in =-u=, =hochu!= =vojáku!= =synu!=
F.) =e= before the final consonant is dropped out in the oblique cases,
Ex. =pes=, dog, =psi=, =psu=, etc. =Orel=, eagle, =orla=, =orli=;
=Turek=, Turk, =Turka.=
Infinitive and past participle of verbs.--Neurč. způsob a příčestí
sloves.
I. pers. sing. Infinitive. Past participle.
=volám=, I call, =volati=, to call, =volal=, called,
=dám=, I give, =dáti=, to give, =dal=, given,
=znám=, I know, =znáti=, to know, =znal=, known, knew,
=chválím=, I praise, =chváliti=, to praise, =chválil=, praised,
=mluvím=, I speak, =mluviti=, to speak, =mluvil=, spoken, spoke,
=chodím=, I walk, =choditi=, to walk, =chodil=, walked.
Almost all the Bohemian verbs end in the infinitive of =-ti=. The
participle (masculine) is very often formed by replacing the infinitive
ending =-ti= by =-l=.--The past participle adds =-i= in masculine
plural, =-a= in feminine singular, =-y= in feminine plural.
=Žák mluvil.= The pupil spoke. =Žáci mluvili.= The pupils spoke.
=Sestra mluvila.= The sister spoke. =Sestry mluvily.= The sisters spoke.
The formation of the past tense.
Masculine form.
=Já jsem mluvil=, I spoke, I was speaking,
=ty jsi mluvil=, you spoke, you were speaking,
=on mluvil=, he spoke, he was speaking.
=My jsme mluvili=, we spoke, we were speaking,
=vy jste mluvili=, you spoke, you were speaking,
=oni mluvili=, they spoke, they were speaking.
There is no progressive form in Bohemian, therefore =mluvím= is both I
speak or I am speaking, and the same is true for other tenses.
The feminine forms.
=Já jsem mluvila=, I spoke,
=ty jsi mluvila=, you spoke,
=ona mluvila=, she spoke,
=My jsme mluvily=, we spoke,
=vy jste mluvily=, you spoke,
=ony mluvily=, they spoke.
The past tense in Bohemian is formed from the past participle and
present tense of the auxiliary =býti=, to be (=jsem=, =jsi=, =jsme=,
=jste=). The auxiliary is left out in the third person. =On mluvil. Oni
mluvili.=
When the personal pronoun is left out as is usually done, the
auxiliary is placed after the participle: =já jsem mluvil=, or =mluvil
jsem=, =my jsme mluvili=, or =mluvili jsme.=
Whenever the subject of the verb is masculine, the past participle has
the masculine form; if the subject is feminine, the past participle has
feminine form.
Oral Exercise.
Continue in all three persons, singular and plural, (follow the example
in the Lesson VI):
=Já jsem chodil do školy= …
=Dal jsem knihu hochovi= …
=Chválil jsem žáka= …
=Mluvila jsem se sestrou= …
Vocabulary.
=hledati=, to look for, to seek,
=udělati=, to do, to make,
=učitel=, teacher,
=bratr=, brother,
=pes=, dog.
Exercise I.
Translate into English:
Nemluvil jsem s tetou. Učitel mluví s bratrem. Učitel mluvil s bratry.
Znal jsem vojáka? Sestra chválila tetu. Kdo chodil do školy? Já jsem
chodil do školy. Matka dala hochovi chleba. Koho jsi slyšel mluviti?
Slyšel jsem mluviti pána o vojácích. Komu jsi dal knihu? Co jsi hledal?
Hledal jsem psa. Zde jest pes. Kdo to udělal? Malý hoch to udělal.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
The teacher is in school with the pupils. What are you looking for? I
am looking for my book. Where is the big boy? The big boy is on the
street. Who was praising the boy? The teacher was praising the boy.
Brother walks with the dog. I see birds. The pigeons are birds. We
called the soldiers and gentlemen. We did not know them.
LESSON VIII. ÚLOHA VIII.
Declension of the masculine nouns inanimate ending in a hard consonant.
Type,--=Vzor= =strom=--tree.
nom. =strom=, =stromy=,
Obj. =strom=, =stromy=,
Poss. =stromu=, =stromů=, =stromův=,
Dat. =stromu=, =stromům=,
Loc. =stromě=, =stromu=, =stromech=, =stromích=,
Inst. =stromem=, =stromy=,
Voc. =strome!= =stromy!=
=Remarks on this declension=: A.) In the singular the nominative and
the objective is formed simple by the stem, the possessive, dative and
locative take the ending =-u=,--In the plural the nom., object., instr.
and voc. take the ending =-y=
B) =e= in ending =-ek= (diminutive ending) loses =e= in oblique cases,
=stromek=, =stromky=, little tree.
C) =ě= in the loc. sing. softens the hard cons. in the same way. Ex.
=Tábor=, camp, =v táboře=, in the camp; =sud=, barrel, =v sudě=, in the
barrel. But since no sound =ě= comes after =s=, =l=, z==, words ending
in these consonants add simple =e= in place of =ě=. (General rule in
Bohemian). =Les=, forest, =v lese=, =kostel=, church, =v kostele=.
Irregular verbs.
First person. Infinitive. Past participle.
=Jsem=, I am, =býti=, to be, =byl=, was,
=mám=, I have, =míti=, to have, =měl=, had,
=jdu=, I go, =jíti=, to go, =šel=, gone, went,
=čtu=, I read, =čísti=, to read, =četl=, read,
=vidím=, I see, =viděti=, to see, =viděl=, seen, saw,
=slyším=, I hear, =slyšeti=, to hear, =slyšel=, heard.
The last two verbs are not irregular but belong to a special class.
The past tense (and there is only one past tense in Bohemian) is formed
for the first two persons from the past participle and the auxiliary
=býti=; the third person is the participle alone. See preceding lesson.
=byl jsem=, I was (masc.), =byla jsem=, I was (fem.),
=byli jsme=, we were (masc.), =byly jsme=, we were (fem.),
=byl jsi=, you were (masc.), =byla jsi=, you were (fem.),
=byli jste=, you were (masc.), =byly jste=, you were (fem.),
=on byl=, he was (masc.), =ona byla=, she was (fem.).
In the same way =měl jsem=, I had; =ona měla=, she had. =Četli jsme=,
we read (masc.); =ony četly= (fem.) they read.--=Šel= forms, however,
an exception (the =e= is so called =pohyblivé e=, movable =e=, like =e=
in ending =-ek= of the masculine nouns (declension)). The feminine form
of =šel= is =šla=, the plural of =šel=, =šli=, the plural of =šla=,
=šly=.
=On šel=, he went; plural =oni šli=, they went or they were going.
=ona šla=, she went; plural =ony šly=, they went, or they were going.
No auxiliary is employed in Bohemian in making question or negative
statement. Negative form is made by simply prefixing =ne= (viz I.
lesson); =nebyl jsem=, I was not; =nešel jsem=, I did not go. The only
exception is =jest=, abbreviated =je=, is, but =není=, is not.
Questions are formed by interchanging pronoun and verb. =Ty máš
peníze.= You have money. =Máš ty peníze?= Have you money? But since
the pronoun is usually omitted, only question mark and in speaking
accentuation indicates question. =Čtete knihu.= You read a book. =Čtete
knihu?= Do you read a book? When the verb has for subject a noun then
the verb =follows= the noun in a statement and =precedes= the noun in
a question, except when an adverb why? =proč?=, when?, =kdy?=, where?,
=kde?= =kam?= is used to introduce the question.
Hoch =byl= ve škole. The boy =was= in the school. =Byl= hoch ve škole?
=Was= the boy in the school? Voják =četl= knihu. The soldier =read=
the book. =Četl= voják knihu? Did the soldier =read= the book? Sestra
=nemluvila=. The sister =didn’t talk=. Proč sestra =nemluvila=? Why
=didn’t= the sister =talk=?
When translating into English the Bohemian verbs may be rendered by
progressive form. Ex.: =Mluvil jsem=, I spoke or I was speaking.
=Proč=, why;
=dům=, (=domy=), house;
=stůl=, (=stoly=), table;
=tábor=, camp;
=les=, (=lesy=), forest;
=za=, behind (with instrumental);
=zahrada=, garden;
=dnes=, to day;
=včera=, yesterday;
=kde?= where? when speaking of a location.
=kde jest bratr?= where is the brother?
=kam?= where? when speaking of direction.
=kam jdete?= where do you go?
=na=, on, upon;
=česky=, Bohemian;
=anglicky=, English.
Oral Exercise.
Complete in all three persons singular and plural:
=Včera jsem byl ve škole= …
=Nemluvím česky= …
=Šla jsem do lesa= …
=Neviděla jsem vojáka= …
Exercise I.
Translate into English:
=Na stole jest kniha. Na stole byla kniha. Vojáci jsou v táboře. Kdo
volal bratra? Ten starý pán volal bratra. Kam šel sedlák? Sedlák šel do
kostela. V lese jsou stromy. Viděl jsem ptáky v lese. Šli jsme do lesa.
Kam jste šli? Jsme v lese. Kde jste? V lese. Za domem jest veliký les.
Proč jste nebyl ve škole? Viděl jste hochy ve škole?=
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Where do you go? I go home. Where were you yesterday? I went into the
forest. The boy reads a book. The boys read books. The boy was reading
a book. The boys were reading books. The sisters were talking with
teachers. Behind the house is a garden. Did you see the soldiers? The
soldier was here.
IX.
Declension of feminine nouns ending in -a.
Vzor ryba.
Singular Plural
Nom. =ryba= =ryby=
Obj. =rybu= =ryby=
Poss. =ryby= =ryb=
Dat. =rybě= =rybám=
Loc. =rybě= =rybách=
Instrum. =rybou= =rybami=
Vocative =rybo!= =ryby!=
Notes on this declension: A. The possessive plural is formed from
the simple stem, ryb, škol, žen. Where this stem ends in two or more
consonants sestra, matka, bitva etc. it is necessary for the sake of
euphony to introduce “movable =e=” before the last consonant. Ex.
sest=er= of the sisters; mat=ek= of the mothers; bit=ev= of the battles.
B. If the stem vowel is =ou=, this is shortened into =u= in the
possessive plural. Moucha, fly; m=u=ch, of the flies, louka, meadow;
l=u=k, of the meadows; houba, mushroom; hub, of the mushrooms.
C. The ending for the dative and locative singular is =ě=. This changes
into =e=, before l, s, z. Ve škol=e=, in the school, hus=e=, to the
goose, koz=e= to the goat. The hard consonant softens before =ě= as was
explained before, víra (belief) víře, ruka (hand) ruce, noha (foot)
noze, moucha (fly) mouše.
D. Observe the final =y= is hard, ryb=y=; but in instrum. rybam=i=.
E. Dcera (daughter) has an ancient dat. and loc. =dceři=.
THE VERB.
The future tense of the verb to be. Budoucí čas slovesa býti.
=budu= I shall be,
=budeš= You will be,
on, ona, ono =bude=, he, she it will be,
=budeme= we shall be,
=budete= you will be,
oni, ony, ona =budou=, they will be.
The so-called “compound future tense,” of all Bohemian verbs is formed
from the future forms of the auxiliary to be--budu, budeš, etc. and the
infinitive of the verb.
Ex. Budu mluviti. I shall talk or I shall be talking.
Budeme míti, we shall have. Budeš slyšeti, you will hear. Učitel bude
chváliti. The teacher will praise. Teta bude chváliti. The teacher will
praise. Sestry budou mluviti. The sisters will talk. Míti, to have, to
possess, is also used in the sense of to have to. ought to, in which
case it is followed by the infinitive. Ex. Mám mluviti pravdu. I ought
to speak the truth, I have to speak the truth. Máme pracovati. We ought
to, we have to, work.
=Idioms.= Jak se máte? How are you? How do you do? Mám se dobře. I am
well. Máme se dobře. We are well.
Míti se dobře, (špatně), to be well, (unwell), (se is a reflexive
pronoun). Mám se špatně. I am not well.
Vocabulary:
=žena=, woman, wife
=pravda=, truth
=koza=, she goat
=kráva=, cow
=husa=, goose
=matka=, mother
=bitva=, battle
=ruka=, hand
=zítra=, tomorrow
=dobře=, well
=špatně=, unwell, badly
=na ulici=, on the street
=dělati=, dělám, to do, to make
=děkuji=, thank you
=mnoho=, (followed by poss. case) many
Oral Exercise:
Complete: Budu dnes pracovati, budeš dnes pracovati etc.
Já budu mluviti česky …
Šel jsem na ulici …
Mám se dobře …
Budu čísti knihu …
Znám já učitele? …
Budu se míti dobře …
Exercise I.
Translate into English:
Máme mluviti pravdu. Budeme mluviti pravdu. Sedlák má krávy a husy.
Chudá žena má kozu. Žena sedláka zná hocha. Co budete dělati zítra?
Budu čísti knihy. Budeme se míti dobře. Máme se dobře. Měl jsem se
dobře. Jak se máte pane? Děkuji, dobře. Voják byl v bitvě. Hoch nešel
do školy, neměl knihy. Máš míti knihy. Dáme to matce. Šel jsem s matkou
na ulici. Sedlák má mnoho krav. Voják viděl mnoho bitev. Koupil jsem
košík hub. Co děláte dnes?
Vocabulary.
=Rodina=, family
=dělník= dělníci, working-man
=můj otec=, my father
=osm=, eight
=denně=, daily
=práce=, work,
=přijíti=, přijdu (při-jíti), to come
=večeřeti=, večeřím, to eat supper
=noviny=, newspaper
=vypravuje=, tells, relates
=vydělává=, earns
=mzda=, wages
=slušná=, decent
=tvůj=, yours
=co se stalo za den=, what happened during the day,
=různý=, different, various
=bavíme se=, we amuse ourselves
=hra=, play, game
Rodina.
Můj otec pracuje v dílně, jest dělníkem. Dělá osm hodin denně. Vydělává
slušnou mzdu. Po práci přijde domů, večeříme a pak otec čte noviny.
Matka mu vypravuje, co se stalo za den doma. Vypravujeme o různých
věcech a též se bavíme hrami.
Answer in Bohemian.
Čím (what) jest tvůj otec? Kde pracuje tvůj otec?
Kdy přijde otec domů? Kdy večeříte?
Co dělá otec večer? Bavíte se hrami? O čem (about what) vypravujete?
Jaké noviny čtete?
X.
Definitions:
=Podstatná jména= jsou jména =předmětův= (osob, věcí a ideí).
=Nouns= are the names of =objects= (persons, things or ideas).
=Číslo. Number.= V češtině jest =jednotné a množné číslo=.
In Bohemian there is singular and plural number. The old Bohemian had
also a third number =the dual=, used when speaking of two objects. It
is now used only in few cases, see lesson XX.
=Rod, Gender.= Všechna podstatná jmena v češtině jsou rozdělena ve tři
třídy dle =mluvnického= rodu. A sice =v=: rod =mužský=, rod =ženský=,
neb rod =střední=.
All nouns in Bohemian are divided into three classes, according to
their grammatical gender: masculine, feminine or neuter.
(Grammatical gender may differ from the =natural= gender denoting
the sex. Děvče, the girl is neuter although denoting a female being.
Inanimate things may belong to any gender e. g. stůl, table is
masculine, okno, window is neuter, voda, water is feminine).
It is important to know the gender of nouns, because adjectives,
pronouns and participles vary their endings according to the gender of
the noun which they modify.
The following rule, which holds good in the majority of cases, will be
useful in determining the gender of nouns:
Nouns ending in a hard or neuter consonant are masculine.
Nouns ending in =-a=, are feminine, also many in =-e= are feminine.
Nouns ending in =-o= are neuter, also many in =-í= are neuter.
=Being--Bytost.= In the masculine gender alone, a difference is made
between nouns denoting animate beings, životné bytosti, and those
denoting inanimate beings, neživotné bytosti.
=Skloňováním= nazýváme =změny=, kterými se slovo přizpůsobuje svému
úkolu ve větě. Podstatné jmeno má sedm takových =změn=--=pádů=.
=Changes=, by which a noun is adjusted to its purpose in the sentence,
are called =declension=. Bohemian nouns have seven such =changes
called--cases=. The use and office of cases is explained in Lesson XV.
Numbers. Čísla.
=1 jeden, 2 dva, 3 tři, 4 čtyři, 5 pět, 6 šest, 7 sedm, 8 osm, 9 devět,
10 deset, 11 jedenáct, 12 dvanáct.=
jeden, dva are masculine forms, =jeden=, =hoch=, =dva hoši=, =jedna=,
=dvě=, are feminine forms =jedna sestra=, =dvě sestry=. All other
numerals have but one form, for all genders.
Numerals beginning with pět, šest, sedm etc. are followed by the
possessive plural.
Pět hochů five boys, deset domů … etc.
Vocabulary.
=den=, (dni) day
=pondělí=, (n.) Monday
=úterý=, (n.) Tuesday
=středa=, (f.) Wednesday
=čtvrtek=, (m.) Thursday
=pátek=, (m.) Friday
=sobota=, (f.) Saturday
=neděle=, (f.) Sunday
=místnost=, (f.) room
=jídelna=, (f.) dining room
=komora=, (f.) pantry
=osoba=, (f.) person
=děti=, children
=syn=, (synové m.) son
=dcera=, (f.) daughter
=již=, already
=ještě=, yet
=mladý=, young
=náš=, (naši) ours
=pokoj=, sitting room, parlor
=ložnice=, (f.) bedroom
=dřevník=, (m.) wood-shed.
Abbreviations: m--masculine; f--feminine, n--neuter. Plural form is
given with nouns to show exceptions and declension to which they belong.
Oral exercise:
A. Complete: Mám dobrého přítele, máš dobrého přítele.…
Znám dva hochy …
Nemám se dobře …
Vidím pět domů …
Dal jsem to bratrovi …
B. Decline:
Dělník, les, dílna, hra.
D. Conjugate in the present, past and future (ex. chválím, chválíš …
chválil jsem … budu chváliti):
baviti (bavím) to amuse (like chváliti) (chválím.) vydělávati,
vydělávám (like volati volám.)
Exercise I.
Translate into English:
Dnes jest čtvrtek, zítra bude pátek. Včera byla středa. Za tři dny (In
three days) bude neděle. Co jste dělal v pondělí? V pondělí jsem byl
ve škole. Večer jsme četli noviny. Kolik vydělal bratr? Bratr vydělal
deset dolarů. Jsem ještě mladý. Zde jest šest osob. Vidím dvě osoby.
V dílně jsou dělníci, ve škole jsou žáci. Pět a pět je deset. Tři a
tři je šest. Máme rybu k večeři. V neděli nepracujeme. Co budete dělat
zítra? Sestry jsou v jídelně.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
The old woman has five geese. I saw the old woman and the geese in
the forest. The geese went before the woman. This soldier was in two
battles. My father works in a shop. He is a workman (Inst.) I am a
pupil. (Inst.) We shall read to morrow. Where were you yesterday?
Rodina II.
V naší rodině jest osm osob. Otec, matka a šest dětí. Čtyři synové a
dvě dcery. Dva hoši chodí již do školy a dva jsou ještě doma. Jsou
mladí. Náš dům má deset místností: kuchyni, pokoj, jídelnu, 4 ložnice,
komoru a dřevník. Kolik místností má váš dům?
XI.
Declension of neuter nouns ending in -o.
=Vzor, type.= Město, city.
Singular Plural
Nom. and Vocative město měst=a=
Obj. město měst=a=
Poss. měst=a= měst
Dat. měst=u= měst=ům=
Loc. měs=tě=, měst=u= měst=ech=
Instr. měste=m= měst=y=.
The possessive plural is the simple stem like =ryb= in feminine
declension. The “movable e” is here also introduced for the sake of
euphony where the stem ends in two or three consonants. =Okno=, window,
=oken=, =jablko= apple, =jablek=.
Final =ě=, follows the usual rules; a) it changes into e after s, l, z,
ve skle, in the glass.
b) it softens the hard consonants (r into ř, h into z, ch into š, k
into c). Ex.: mléko, milk, v mléce.
Locative plural also ends in =-ích= instead of =-ech=; ve slovích, ve
slovech.
=IDIOMS.= Many idiomatic expressions are formed with the verb =míti= to
have. =Míti hlad=, to be hungry. =Mám hlad=, I am hungry. =Míti žízeň=,
to be thirsty. =Máte žízeň?= Are you thirsty? =Míti rád někoho, neb
něco=, to like. =Mám rád bratra.= I like my brother. The Adverb =rád=
(gladly) expresses the English to like. =Já rád čtu knihy.= I like
to read books. (We read books gladly.) =My rádi pracujeme.= We like
to work. (We work gladly.) =Ty rád čteš.= You like to read. =Hodina=
(hodiny) hour. =Kolik= how many? (how much?). =Kolik jest hodin?= What
time is it? =Jsou dvě hodiny.= It is two o’clock. =Jest šest hodin.=
It is six o’clock. (Numerals higher than four are followed by the
possessive pl.)
Oral exercise.
Complete in all persons singular and plural
Mám hlad, máš hlad etc.…
Měl jsem žízeň …
Mám ráda své rodiče … I like my parents.
Rád kreslím … I like to draw.
Budu se rád učiti … I shall like to study.
Decline: Okno window, jablko apple, slovo word, kladivo hammer.
Vocabulary.
=přítel= (vocative příteli!), m., friend
=laskavý=, kind
=laskavost=, kindness
=tužka=, f. (tužky), pencil
=čerstvý=, fresh
=ano=, yes
=ne=, no
=koupiti=, to buy
=prodati=, to sell
=večer=, m., evening
=také=, also
=trochu=, a little
=včera=, yesterday
=sklenice=, f. (sklenice) glass.
Exercise I.
Translate into English:
Včera večer v šest hodin jsem byl na ulici. Kam jdete, příteli? Jdu do
města koupiti jablka. Hoch má tři jablka. Pán dal hochovi deset jablek.
Jak se máte? Děkuji, mám se dobře. Jak Vy se máte? Také dobře. Píšeme
pérem a tužkou. Můj syn má žízeň. Máte, prosím, trochu vody? Ano, zde
jest sklenice vody. Sestra má ráda tetu. Nemáte rád učitele? Ano, mám
ho (him) rád, jest velmi laskavý. Kolik jest hodin? Jsou dvě hodiny.
Jest sedm hodin večer. Nemáte žízeň? Nemám žízeň, ale mám hlad. Za
(behind) městem jest veliká zahrada.
Exercise II.
Change the following sentences into the plural:
Mám jablko. V městě jest velký dům. Mám péro a tužku. Hoch jde městem.
Ulice města jest čistá. Píši pérem, nebo tužkou. Můj bratr jest
učitelem. Teta koupila husu. Dělník pracuje ve městě.
Exercise III.
Change into singular:
Mluvíme se sestrami. V městech chválí sedláky. Na stromech rostou
jablka. Chválíme slovy. Dobří žáci mají i pera a tužky. Kde máte knihy?
Rádi jíme jablka. V zahradách je hodně stromů.
Exercise IV.
Translate into Bohemian:
I am thirsty. Here is a glass of fresh water. Thank you for your
kindness, I like to drink a glass of pure fresh water. Does your
brother like to read good books? Yes, sir, he likes books very much. He
brought ten books yesterday. How many pencils has your friend?
Tři housky a jeden koláč.
Chlapec dostal hlad. Koupil si housku a snědl ji, ale ještě měl hlad.
Koupil si druhou housku a snědl ji, ještě měl hlad. Koupil si třetí
housku a snědl ji, a stále ještě měl hlad. Tedy si koupil koláče, a
když jeden z nich snědl, měl dost, byl sytý. Tu se chlapec uhodil do
hlavy a pravil:
“Jsem to hlupák! Proč jsem snědl tolik housek? Mohl jsem si raději hned
koupiti jeden koláč.”
XII.
Přídavná jména.--The adjectives.
Určitá přídavná jména, end in the singular in =-ý=, =-á=, =-é=, in the
plural in =-í=, =-é=, =-á=. e. g.
dobr=ý= hoch, good boy
dobr=á= teta, good aunt
dobr=é= slovo, good word
dobř=í= hoši, good boys
dobr=é= tety, good aunts
dobr=á= slova, good words.
Určitá přídavná jména the definite adjectives, agree with the noun
they modify in number, gender and case.
Declension of definite adjectives. Singular:
Type, vzor, dobrý.
Masculine neuter feminine
Nom. and Vocative dob=rý= dob=ré= dob=rá=
Obj. (živ.) dobr=ého= dob=ré= dob=rou=
(než.) dob=rý=
Poss. dob=rého= dob=rého= dob=ré=
Dat. dob=rému= dob=rému= dob=ré=
Loc. dob=rém= dob=rém= dob=ré=
Inst. dob=rým= dob=rým= dob=rou=
The last four cases have equal forms for masculine and neuter.
In all genders the nominative case equals the vocative.
The objective case of the masculine gender has two forms: one for the
animate, another for the inanimate declension.
Vidím =velikého= vojáka, I see a big soldier
Vidím =veliký= strom, I see a big tree.
Definite Adjectives: (Masculine form alone are given.)
=veliký=, also velký, big, large
=dobrý=, good
=veselý=, merry, jolly
=vysoký=, high
=nový=, new
=krátký=, short
=černý=, black
=červený=, red
=modrý=, blue
=malý=, small
=špatný=, bad
=smutný=, sad
=nízký=, low
=starý=, old
=dlouhý=, long
=bílý=, white
=zelený=, green
=žlutý=, yellow.
Verbs with ě or e as root vowel.
uměti to know, to be able to do.
=uměl=, =--a=, =--o=, known, knew, was able to do.
=umím=, I know
=umíš=, you know
=umí=, knows
=umíme=, we know
=umíte=, you know
=umějí=, they know.
This conjugation differs from the verb =slyšeti=, =viděti=, only in the
third person plural: =umějí=, they know, but =slyší=, they hear.
Verbs conjugated like uměti
=Směti= (smím), to may
=sázeti=, to plant
=krájeti=, (krájím) to cut
Verbs conjugated like slyšeti
=seděti= (sedím), to sit
=boleti=, (bolí) to pain, ache
=bydleti=, (bydlí) to live, to dwell
=Uměti= and =směti=, to may are followed by infinitive:
Umím =psáti=. I know how to write. Smím jíti domů. I may go home.
Oral exercise:
A.) Complete in all persons singular and plural:
Neumím francouzsky. I don’t know French. Nesměl jsem odejíti. I might
not leave. Budu krájeti chleba. I shall cut bread. Bydlel jsem ve
městě. I lived in town. Smím k Vám přijíti? May I come to see you?
B.) Decline in singular:
Veliký les,
veselá sestra,
hodný pán,
červené jablko.
Exercise I.
Kde bydlíte? Bydlím ve velikém domě. Bydleli jsme v malém městě. Naši
rodiče sázeli stromy, i my je (them) budeme sázeti. Sedláka bolela
ruka. Bratra bolel zub. Nesmíš jíti ven. Čerstvý sníh jest bílý. Dala
jsem jablko veselému hochu. Kdy čtete noviny? Čtu noviny v osm hodin
ráno. Šel jsem s malým bratrem a s malou sestrou. Na vysokém stromě má
černý pták hnízdo. Umíme čísti česky. Mluvíme česky. Nesmím zlobiti své
(my) rodiče.
XIII.
Declension of definite adjectives. Plural.--Sklonění určitých
přídavných jmen. Množné číslo.
Vzor, type dobrý.
Masc. Fem. Neuter
N. a Voc. (živ.) dobř=í= dobr=é= dobr=á=,
(než.) dobr=é=
Object. dobr=é= dobr=é= dobr=á=,
Poss. dobr=ých=
Dat. dobr=ým=
Locative dobr=ých=
Instrumental dobr=ými=.
In the nominative plural the masculine adjectives of the inanimate
noun end in =-é=; the animate adjectives end in -í. The hard consonant
must soften before i! Dobrý pán. Dobří páni.
velký hoch,
velcí hoši,
velký dům,
velké domy.
The last four cases have the same forms for all genders.
The adjectives frequently form the predicate. (After verb to be.)
Bratr jest hodný. Brother is good.
Bratři jsou hodní. The brothers are good.
Matka byla nemocná. Mother was sick.
Compound verbs.
Many verbs are formed by the addition of prefixes. Ex. take, retake.
In Bohemian a great number of prefixes are used to give the verb a
rich variety of meaning. As soon as a verb takes a prefix it obtains
a perfect aspect, that is, it denotes an action which was, or will be
completed. For this reason all verbs with prefixes =have no present
tense=; =but= this present form signifies future. =No compound future
tense can be formed with the verbs with prefixes.= Viz lesson XXXVI.
for future discussion.
=jíti= to go,
=přijíti=, to come (to go to)
=přišel= jsem, I have come.
=přinésti= to bring
=najíti=, to find,
=jdu=, I go; =půjdu=, I shall go.
=přijdu=, I shall come
(We cannot say, budu přijíti!)
=odejíti=, to leave, to go away
=udělati=, to make and finish.
The past tense of compound verbs corresponds to the English perfect
past. =Přišel jsem=, I have come.
Chytrý sluha.
Pán poslal sluhu pro hrušky. “Kup mi jen nejlepší,” řekl mu. V krámě
mu dávali žádané hrušky, on je vrátil: “Ne,” pravil, “dejte mně jen
nejlepší.”
Kupec odpověděl: “Ochutnej jednu, uvidíš, že jsou všecky dobré.”
“Jak poznám, že jsou všechny dobré, když ochutnám jenom jedinou?” mínil
mladík.
Ukousl od každé hrušky a přinesl je pánovi. A pán ho za to vyhnal ze
služby.
=dívka= (f.) (dívky) girl
=strýc=, m. uncle
=trhati=, to pick, to gather
=avšak=, but
=hloupý=, silly
=ochočiti=, to tame
=pečený=, baked, roasted
=hráti si=, to play
=ač=, although
=kdykoliv=, whenever
=patrno=, evident
=odpověděti=, to answer
=letěti=, to fly
=přiletěti=, to arrive flying
=povšimnouti si=, to notice
=pražádný=, none, not a bit
=síla= (síly), f. strength
=sprostý=, common, low
=tvor=, m. (tvorové), creature
=před=, before
=proto=, therefore
=slušnost=, decency
=utíkati=, to run away
=zavolati=, to call upon
=že=, that
Sokol a kohout.
Mladý sokol se dal tak ochočit, že přilétal pánovi na ruku, kdykoliv
naň zavolal. Kohout však utíkal před pánem a křičel když se k němu
blížil. Sokol si toho povšimnul a řekl kohoutovi: Ty kohoute nemáš
pražádné slušnosti. Patrno že jsi sprostý tvor. Chodíš k pánovi jen
když máš hlad. To já nedělám, hloupý ptáku! Mám síly dost a létati
umím, avšak před pánem neutíkám.
Kohout odpověděl: Já ještě nikdy neslyšel o pečeném sokolu, ale slyšel
jsem o pečeném kohoutu. Proto utíkám.
Exercise.--Change the above story into the plural.
Oral exercise.
A.) Complete in all persons singular and plural:
Našel jsem kohouta …
Najdu kladivo …
Neudělal jsem to …
B. Decline in singular and plural: pečený kohout, veselá dívka, staré
město.
Exercise I.
Translate into English:
Přišel jsem navštívit strýce Jana. Strýc Jan jest sedlákem. Našel
jsem strýce na zahradě. Trhal jablka. Učitel se ptal žáka, co udělal.
Několik velkých hochů si hrálo na ulici. Stateční vojáci bojovali ve
veliké bitvě. Malé dívky odešly domů. Přijdu ve dvě hodiny. Ve starých
domech jsou malé světnice.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
When did you come? I came at seven o’clock. What have you found? I
found the old hammer. Where did you buy the pears? I bought them in the
store. We shall come tomorrow. The good aunts are sick. What do you
know about the big cities. In the forest are many big trees. What has
the mother given to the little boys? She gave them good cakes.
XIV.
Possessive pronouns. Přisvojovací náměstky.
Possessive pronouns (like adjectives) agree with the nouns they modify
in number, gender and case.
Masculine feminine neuter
Singular =můj=, my, mine =má=, moje; =mé=, moje
=tvůj=, thy, thine =tvá=, tvoje; =tvé=, tvoje
Plural =moji= (animate)
=mé=, moje (inanimate); =mé=, moje, =má=, moje
=tvoji= (animate) =tvé=, tvoje, =tvá=, tvoje.
=tvé=, tvoje (inanimate)
=jeho=, his; =její=, her, hers; =jeho=, its; =jejich=, their, have one
form for =all= three genders, singular and plural.
Jeho bratr, jeho sestra, jeho srdce; jejich bratr, jejich sestry,
jejich pole.
Masculine, feminine and neuter
Singular =náš= our, ours =naše=
=váš= your, yours =vaše=
Plural =naši= =naše=
=vaši= =vaše=
Similar to =můj, má, mé, is svůj, svá, své, the reflexive possessive
pronoun=, used when referring to the subject of the sentence. Ex. =Já=
jdu se =svým= bratrem. =I= go with =my own= brother.
=Reflexive pronoun se.= Vztažná náměstka se.
Umývám se, I wash myself, umýváme se, we wash ourselves, umýváš se a
umýváte se, You wash yourself.
The Reflexive =se= is used for all three persons, both singular and
plural. In Bohemian the reflexive pronoun is used with many verbs. Its
declension and varied use will be taken up later on.
=Irregular verbs.= Nepravidelná slovesa. II.
=chtíti= to want.
Present indicative:
=chci=, =chceš=, =chce=; =chceme=, =chcete=, =chtějí=.
Past participle =chtěl=, wanted.
=Věděti= to know.
Present indicative
=vím=, =víš=, =ví=, =víme=, =víte=, =vědí=
Past participle, =věděl=, knew, known.
=jeti=, to go, to ride.
Present indicative
=jedu, jedeš, jede, jedeme, jedete, jedou.=
Past participate, =jel= went, rode ridden.
=Chtíti= is followed by infinitive.
=Chci mluviti.= I wish to talk.
The difference between: a) =uměti, věděti a znáti=.
=uměti nějakou věc=, to know an art, to be able to do a certain thing.
Umím čísti, I know, I can read. =Věděti něco=, to know something.
Slyšel jsem to, vím to. I heard it, I know it. =Znáti= (znám), to know
a person or a thing to be acquainted with it. Znám Vás. I know you.
b) =Jeti a jíti.=
=jeti= is used whenever we go somewhere by some means of
transportation, =jíti= denotes merely walking.
=Jedu domů=, I go home, if I use some vehicle, car, horse, bicycle etc.
=Jdu domů=, if I merely =walk=. I went to New York is to be translated
jel jsem, if train or other vehicle was used. But =šel jsem= do New
Yorku if =I walked=.
The future of jíti, jdu, půjdu (prefix pů-), never budu jíti.
The future of jeti, pojedu (prefix po-); never budu jeti.
Oral exercise.
Complete in all three persons singular and plural:
Půjdu na procházku. I’ll go for a walk. Pojedu na venkov--I’ll go to
the country. Chci pracovati--I wish to work. Nevěděla jsem to--I didn’t
know it (fem.) Umím svou úlohu--I know my lesson. Znám mladou dívku, I
know a young girl. Nevěděl jsem to, I didn’t know it.
Vocabulary.
=dvůr= (dvory) court-yard, yard
=lov= (lovy) chase
=krásný=, beautiful
=řádný=, respectable, decent
=ochočený=, tamed
=půl=, half
=spálený=, burned
=promluviti= (=mluvím=) to speak, to deliver a speech,
=přečísti= (čtu) to read over,
=uviděti= (=vidím=) to see, to perceive,
=užívati=, (užívám), to use,
=plný=, full,
=zdraví=, health.
Exercise I.
Translate into English:
Můj bratr mluví. Moji bratři mluvili. Tvůj bratr promluví. Kdy jste
přečetl tu (that) velkou knihu? Má matka to chce věděti. Kohout sedláka
běhá po dvoře. Má teta má velkou zahradu, plnou krásných květin. Sokol
se dá ochočiti. Ochočení sokolové byli užíváni k lovu. Zdraví hlava
všeho. Čistota půl zdraví. Veselá mysl půl zdraví. Máte jít domů. Když
přišel, uviděl svůj dům spálený. Poznal jsem ho co (as) řádného hocha.
Přečtu tu knihu zítra.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Did you know that respectable gentleman? Have you read that old book
through? You ought to know this (to). Will you go to Washington? (by
train). Did you go (walk) to Washington? Who knows this gentleman? Who
knows how much are five and five? We can work well. The farmer has
a big yard with many (s mnoha) cows and geese. My father spoke some
(několik, follow by possessive) kind words. Our old mother came here.
Our soldiers march through the city. Your garden is big.
Den a noc.
(Look for the words in the vocabulary at the end of the book). Den má
dvacet čtyři hodiny. (Also čtyřiadvacet hodin). Noc jest ta část dne,
kdy nám slunce nesvítí. Když slunce započíná svítiti, říkáme tomu ráno,
nebo jitro. Poledne jest půl dne; hodiny ukazují dvanáct hodin. Půlnoc
jest půl noci. Odpoledne jest doba mezi polednem a večerem. Večer
slunce zapadá, tmí se. Lidé se zdraví: Dobré jitro! Dobrý den! Dobré
odpoledne! Dobrý večer! Dobrou noc!
XV.
It is very important that the student of Bohemian master the declension
of nouns, adjectives, pronouns and numerals. This is to be acquired not
only by memorizing the case endings but also by thorough understanding
of the meaning and use of the cases.
=Case questions.= To each case a set of questions corresponds, which
help us to determine the case. The boy knows the soldier. =Who= knows
the soldier? The =boy= knows the soldier.
=Whom= does the boy know? The boy knows the =soldier=. We see, that the
question who? asks for and =determines= the nominative case, and the
question whom? asks for and determines the objective case.
Nominative =Kdo?, co?= who?, what?
Objective =Koho?, co?= whom?, what?
Possessive =Koho?, čí?, čeho?= whose?, of what?
Dative =Komu?, čemu?= to whom?, to what?
Locative =O kom?, o čem?= about whom?, about what?
Instrumental =S kým?, s čím?= with whom?, with what?
The last question is used in asking for things, the first (and second
of the possessive) is used in asking for animate beings.
No question corresponds to the vocative case. This is used in calling
somebody, and has no connection with the sentence. It is inserted in
the sentence and separated from it by a comma.
The Use of the Individual Cases.
The =nominative= is the case of the subject of a sentence.
The =objective= (or =accusative=) is the case of the direct object of
a positive, transitive verb. (Transitive verbs express action which
is =transferred= upon something. Ex. =to see= some one, =to have=
something etc. are transitive verbs.)
(Intransitive verb: to go, jíti).
Negative transitive verbs require their object in the possessive case.
Vidím matku. I see mother. But: Nevidím =matky=. Nemáme dělníků.
However in modern colloquial Bohemian this use of the possessive is
being replaced by the objective.
=Possessive= (or genitive) is used as the English possessive. (In
Bohemian the possessive comes after the name of the possessed object.
Mother’s child. Dítě matky.) The possessive is further used:
b) to express the object of the negative transitive verb.
c) to denote parts and quantities, libra kávy, sklenice vody.
d) after numerals higher than four, after indefinite numerals trochu,
několik etc. několik hochů, trochu vody.
e) after verbs: tázati se (koho) to ask for information, žádati
(něčeho) to demand, báti se (koho) to fear.
f) after superlative and comparative viz latter lesson.
The =dative= is the case of the indirect object. (In translation the
English preposition =to= is used mostly to express dative.) The dative
is used after verbs: povídati (komu) to tell, věřiti (komu) to believe,
radovati se (čemu) to rejoice (something), učiti se (čemu) to study a
thing, rovnati se (komu) to equal somebody, věřiti (komu) to believe.
The =locative= case is used only after prepositions. See lesson XVI.
The =Instrumental= case is used to express an instrument or cause of
an action. Píši pérem. I write with a pen. It is used after a passive
verb where in English the preposition by denotes actor. Bylo to učiněno
=vojákem=. It was done by the =soldier=. It is used where in English
the preposition through is used. Jdu =lesem=. I walk =through the
forest=. It is used with the preposition =s=, with, along, to denote
association. Mluvím s matkou. I talk with the mother.
Exercise I.
Determine case in following sentences. Translate them.
Dělníku, zde jsou tvé peníze. Teto, máme vás rádi. Bratr koupil dům. V
domě jest několik pokojů. Koupil jsem bušel bramborů. Díváme se okny.
Vojáci mluvili se sedláky. Učíme se českému jazyku čili češtině. Po
neděli přijde pondělí. V zahradě je mnoho květin. Neuvidím více bratra.
Sokol se nebál pána. Krávy sedláka jsou tučné. Dni v zimě jsou krátké.
Dáme dar matce. Učitel opravil žákům úlohy.
Exercise II.
Answer the following questions or complete sentences and determine
their cases:
Kdo mluví ve škole? Co jest na stole? Kdo má peníze? S kým mluvíte? Čím
píšete? S kým jdete? Na čem leží kniha? V čem zůstáváte? O kom mluví
sedlák? Co máte? Koho vidíte? Koho slyšel váš bratr? Komu věříte? Komu
dáte sklenici vody? Čemu se divíte? Stromy čeho jsou vysoké?
XVI.
Prepositions. Předložky.
The prepositions are followed in Bohemian by definite cases--váží se s
jistým pádem. Therefore, to complete the theory of the use of cases we
will take in this lesson the study of the prepositions. This study is
the more important because the lack of case forms in English is made up
by suitable prepositions and the use of prepositions in both languages
varies considerably.
=No preposition is used with the first and fifth case.=
Prepositions with the objective.
=Mimo= besides, except, =Mimo= vojáky byli tam i občané. =Besides=
soldiers there were also civilians.
=Ob= (seldom used now) expresses a change. =Ob= den., every second day.
=Pro= for. Jdu =pro= svého bratra. I go for my brother.
For is used in different sense in English than in Bohemian:
=For= ten cents. =Za= pět centů.
Train =for= Prague. Vlak =do= Prahy.
I worked =for= two weeks. Pracoval jsem =po= dva týdny.
=Přes=, over, across. =Přes= pole a lesy. Across the fields and the
woods.
=Přes= noc. Over night. =Přes= sto dollarů. Over hundred dollars.
=Skrze= through, =Skrze= Vás, through you.
Prepositions with the possessive.
=Bez= without. =Bez= chleba. Without bread.
=Dle= according to. =Dle= posledních zpráv. According to the latest
news.
=Podle= (dle) zákona. According to the law.
=Vedle= next to, alongside of. =Vedle= našeho domu. Next to our house.
=Do= in, into. Jdu =do města=. I go into the city. Dvakráte do roka.
Twice a year.
Do is used in different sense in Bohemian than in English.
Zaplatím to =do= roka. I’ll pay that =within= a year.
To bych =do něho= neřekl. I shouldn’t think that =of him=.
Není nám nic =do= toho. It is not our affair.
Není mi =do= smíchu. I do not feel like laughing.
Jdu =do= školy. I go to school.
=Kromě= aside of, except, besides. Každý den =kromě= neděle. Every day
except Sunday.
=Kolem=, about. =Kolem= těla. About the body. =Kolem= poledne. About
noon.
=Okolo= around. Zeď =okolo= zahrady. Wall around the garden. But: Šel
jsem =okolo=. I went (passed) by.
=Místo= instead of. =Místo= otce přišel syn. Instead of the father came
the son.
=Od=, from (somebody). =Od= mé matky. From my mother. =od--k,
from--to.= Od domu k domu. From house to house.
=U=, at, by, Byl =u= tety. He was at the aunt’s house. Stál =u= domu. He
stood by the house. But:
=At= noon. =V= poledne.
=At= five o’clock. =V= pět hodin.
=By= sea, =by= land. Po moři, po zemi.
Límec =u= kabátu. The collar =of= the coat.
=Z=, =(ze)=, out of, from something. =Ze= železa. Made of iron. But:
=Z bídy.= On account of poverty.
=Z jara.= In the beginning of the Spring.
=Z kapsy.= Out of the pocket.
=Z Prahy.= From Prague.
Prepositions with the dative.
=K=, =ke=, =ku=, to, towards. Jdu =k= bratrovi. I go to my brother. =Ke=
druhé hodině. Around (toward) two o’clock.
=Proti= against. =Proti= nepříteli. Against the enemy.
=Naproti=, opposite. =Naproti= knihovně. Opposite the library. (Jdu
tetě =naproti=. (Naproti is an adverb here.) I go =to meet= my aunt.)
Prepositions with the locative.
=O=, about, Mluvíme =o= knize. We speak about the book.
=Po=, after, following. =Po= bratrovi přišla sestra. After the brother
came the sister. After dinner. =Po= obědě.
=Při=, at, by, =Při= hostině. At the banquet.
=V, ve,= in, at, =V= městě, in the city.
Some prepositions are followed by two or even three cases.
=Mezi=, between, among; =nad=, above; =pod=, under, below; =před=,
before are followed by the =objective= when they denote a =direction=
of motion, in answer to =kam?= Where to?
When they denote, =position=, =location= in answer to =kde?= Where at?,
they are followed by the =instrumental=.
Jdu =mezi lidi= (kam). I go among the people. =Mezi lidmi= (kde?) Among
the people.
Slunce vyšlo =nad horu= (kam?) a stojí =nad horou= (kde?) The sun rose
above the mountain and stands above the mountain.
Schoval se =pod stůl=, (kam?); jest schován =pod stolem=. (kde?) He hid
under the table; he is hidden under the table.
Vyšel jsem =před dům= (kam?), stojím =před domem=. (kde?) I stepped
before the house. I am standing before the house.
NOTE! Před týdnem. A week ago. (Týden zpátky is an anglicism.)
=Na, on, v, in,= is followed by the =objective= when it denotes a
=direction= of motion in answer to kam? Where to?; and is followed by
the =locative= when it denotes a location in answer to kde? Where at?
Dej knihu =na stůl= (kam?) Kniha jest =na stole= (kde?) Lay the book on
the table. The book lies on the table.
=V=, connects only rarely with the ob. Ex. Upadl v nemoc. He became
sick.
=Za=, behind, followed by the =accusative= in answer to =kam=? Where
to? (direction), and is followed by the =instrumental= in answer to
=kde=? Where at? Position. Schovej se za stůl (kam?) Hide behind the
table. Sedíme za stolem. We sit behind the table.
=Za=, =during=, expressing time is followed by the possessive
(genitive). Za krásného dne. During a beautiful day.
=S=, =se=, with when denoting =an association= is followed by the
instrumental. S hochem, with the boy.
=S=, =se=, =off= from, in answer to odkud? from where?, is followed by
the possessive. Skočil s vozu. Jumped off the wagon.
Distinguish =z=, out of, =z= mouky, and =s=, with, =s= moukou.
When a word is preceded by a preposition, they both are pronounced as
one word and the accent which naturally falls upon the first syllable,
goes over on the preposition. Ve’vodě. Not ve vo’dě. In the so-called
=compound verbs= “ve složených slovesech” the prepositions form
=prefixes=, e. g. přijíti, =na=jíti. See lesson XXXIV.
Exercise I.
Translate into English and note the use of prepositions.
Princezna na hrášku.
V jednom městě žil jeden princ. Chtěl se oženiti s nějakou opravdovou
princeznou. Vyjel si do světa pro nevěstu. Mnoho cestoval, ale nenašel,
čeho hledal. Bylo sice dost princezen, ale jsou-li to skutečně
princezny, nedalo se zjistit. Vždycky v tom bylo něco podezřelého. I
vrátil se domů bez nevěsty, všecek smuten, protože by byl rád měl za
ženu skutečnou princeznu.
Jednou večer nastala hrozná bouřka; blýskalo se a hřmělo, lilo se jako
z konve, to bylo strašně! Tu zaklepal někdo na dvéře a starý král vyšel
otevřít.
Venku před domem u vrat stála jakás princezna. Ale, pane, ta vypadala
od lijáku a bouřky! Voda tekla jí s vlasů a se šatů, nabírala se jí do
střevíčků špičkami a patami vytékala ven. A přece tvrdila o sobě, že je
pravou princeznou.
“Však uvidíme!” pomyslila si stará královna. Ale neříkala nic. Šla do
ložnice, sňala s postele všechny peřiny, položila je vedle na židli,
pak položila na dno hrášek, na ten dala dvacet slamníků a ještě dvacet
prachových peřin.
Na to přivedla princeznu k posteli, aby šla spát. Ráno, když přišla k
snídani, tu se jí ptali, jak se jí to spalo.
“Ale špatně,” řekla princezna. “Celou noc jsem ani oka nezamhouřila!
Co to jen v té posteli bylo? Ležela jsem na něčem tvrdém, takže mám
záda samé modřiny. To je hrůza!”
Teď všichni viděli, že je to skutečná princezna protože skrze dvacet
slamníků a dvacet prachových peřin ucítila hrášek. Tak citlivý nemůže
býti nikdo než opravdická princezna.
Ten princ si ji tedy vzal za ženu, protože teď už věděl, že má
skutečnou princeznu.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Go to the baker and buy bread for ten cents! When I came with the
bread, we sat down to the table. The baker lives opposite our house.
Before his door stands a tree. Next to him lives a butcher. There are
many people in the butcher’s store. Go for your brother! We went to the
park. Many birds sat on the trees. We seated ourselves on the bench.
They built a house of bricks. Take the book off the table. Two years
ago I was in France. They called for Mr. Smith. The painting hung on
the wall over the piano. The farmer came to town.
XVII.
Měkké sklonění.
The declensions of holub, strom, ryba and slovo, are called hard. The
remaining declensions are called soft. The nouns of these declensions
end either in a soft consonant or in a neutral one, which, however, has
a soft quality.
The types of masculine soft declensions are muž for the animate and meč
for the inanimate.
Type Vzor =muž= man.
Sing. Plural.
N. mu=ž= muži (=mužové=)
O. mu=že= mu=že=
P. mu=že= mu=žů=, mužův,
D. mu=ži=, mu=žovi= mu=žům=
L. mu=ži= mu=žích=
I. mu=žem= mu=ži=
V. mu=ži!= mu=ži=, mu=žové=!
Poznámky k tomuto sklonění.
All masculine animate nouns ending in a soft consonant are declined
like muž. E. g. =malíř= painter, =kovář= blacksmith. Those ending in
=-ec= have movable =e= in the possessive singular. =o=tec father,
o=tce=, ku=pec= merchant, ku=pce=. These nouns have o=tče!= ku=pče!=
in the vocative. Nouns ending in =-tel= fall into this declension.
Ex.: =učite=l teacher, =kazatel= preacher (plural nom. =učitelové=,
=kazatelové=), =cvičitel= instructor, cvičitelé, =kůň= horse, plur.
=koně=, inst. plur. =koňmi=. Nouns ending in =-ce= e. g. =zrádce= (voc.
zrádče!) traitor also fall into this declension. In =kněz= priest,
final =z= changes into =ž= in N. P. =kněží=, L. P. o =kněžích=, D. P.
=kněžím=.
Type vzor =meč=, sword.
sing. plural
Nom. m=eč= m=eče=
Object. m=eč= m=eče=
Poss. m=eče= m=ečů=, (me=čův=),
Dat. m=eči= m=ečům=
Loc. m=eči= m=ečích=
Instr. m=ečem= m=eči=
Voc. m=eči=! m=eče=!
All masculine inanimates ending in a soft consonant are declined like
meč. Ex.: Koš basket, nůž (nože) knife, plášť mantle, pokoj room,
pokoj--mír also means peace; stroj, machine. Many nouns ending in =-l=
are declined like meč, e. g. =úl=, beehive, =kotel=, boiler.
Imperative. Rozkazovací způsob.
The imperative in Bohemian has distinctive forms for each of its three
persons:
2nd person singular =chval!= Praise (thou)!
1st person plural =chvalme!= Let us praise!
2nd person plural =chvalte!= Praise (you)!
In some idiomatic expressions the third person singular of the
imperative occurs. Dej Bůh! May God give. Chval každý duch Hospodina.
Praise every soul the Lord!
The second person singular is the fundamental imperative form, the
imperative root. The first person plural is formed by the addition of
-me, the second person plural is formed by the addition -te to the
imperative root. Ex.
chval praise!
chval=-me= let us praise!
chval=-te= praise! (you)
mluv speak!
mluv=-me= let us speak!
mluv=-te= speak! (you)
When the second person singular of the imperative ends in =-i=, this
=-i= changes into =ě=. =čti!= read! =čtěme!= let us read! =čtěte!=
read! =jdi!= go! =jděme!= let us go! =jděte!= go!
The negative form is made by prefixing =ne-= to the position. =Nemluv!=
Don’t speak! =Nemluvme!= Don’t let us speak! =Nemluvte!= Don’t speak!
Imperative of verbs studied so far:
volati to call, =volej!= call!
Znáti, to know, =znej!= know!
dáti to give, =dej!= give!
prositi to ask for, to beg, =pros!= ask!
slyšeti to hear, =slyš!= hear!
psáti to write, =piš!= write!
klepati to knock, =klepej!= knock!
bráti to take, =ber!= take!
Oral exercise.
Decline:
Dobrý otec, nový stroj, mladý učitel, malý nůž.
Exercise I.
Muž nese v koši jablka. Zámek se otevírá klíčem. Dej mi (mě) nůž,
hochu! Četli jsme pohádku o princi a princezně. Dobrý přítel nad zlato.
Přátele poznáš v neštěstí. V pokoji sedí matka a čte. Jdu k učiteli
učiti se čísti. Na kraji lesa rostou květiny. Kde jsi našel tolik
krásných květin? Jdu k lékaři. Kovář kuje železo. Sedláci užívají
mnoho strojů. Zavolej otce, Josefe! Nemluvme, ale dejme pozor! Pište
úlohu! Neberte to! Dej pozor, hochu! Živ buď s rozumem, obejdeš se bez
lékařů. Bičem nepřešvihneš obušku. Lepší kůrka v pokoji nežli bochník v
rozbroji. Zajíce v pytli nekupuj.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
The teacher reads us from a book. In the basket are flowers. Where is
your mantle? We go to our friends. The priest sits in the room. He is
reading. The soldiers fight (bojují) with swords. The doctor is not at
home. The boy bought some cookies (koláče). Please give me a piece of
bread. Call your father! Let’s go home, boys! The strong blacksmith
talks with the farmers. April showers bring forth May flowers. Lost
time is never found again.
Pohádka.
Byl jeden král
ten dával bál,
přišly myšky zapískaly,
pavoučkové tancovali.
Přiběh’ kocour veliký,
tu byl konec muziky,
myšky se vám ulekly,
šup--do dírky utekly.
XVIII.
Měkké sklonění ženského rodu. Soft declension feminine gender.
=Nouns= ending in =e= or =ě=.
=Type, vzor růže, rose.=
Singular Plural.
Nom. a Voc. =růže= =růže=
Object. =růži= =růže=
Poss. =růže= =růží=
Dat. =růži= =růžím=
Loc. =růži= =růžích=
Inst. =růží= =růžemi=
Poznámky k tomuto sklonění
Feminine nouns, ending in the nominative singular in =e= or =ě= belong
to this declension. E. g. =duše=, soul, =polovice= one half; all those
ending in =-yně= (feminine ending) =otrokyně= slave woman, =žákyně=
girl pupil, =sokyně= woman rival etc.
Many nouns of this declension have dropped =e= or =ě= in the nominative
and objective: =zem= (země) earth, =dlaň= palm, =vášeň= passion,
=obec=, community.
In the possessive plural some nouns of this declension drop =í=,
especially those ending in -ice, =slepice= (slepic) hen, =ulice=
(ulic), street. Those ending in yně, use both forms: =bohyně= goddess
p. =bohyní= i =bohyň= of the goddesses.
Nouns ending in a soft consonant.--Type vzor řeč, speech.
N. a V. =řeč= =řeči=
O. =řeč= =řeči=
P. =řeči= =řečí=
D. =řeči= =řečem=
L. =řeči= =řečech=
I. =řeči= =řečmi.=
Feminine nouns ending in a soft consonant are declined like řeč.
Ex.: =věc=, thing; =pomoc=, help; ending in =-t=: =kost=, bone;
=radost=, joy.
Some nouns of this declension, especially those ending in =-l= and
=-ň=, =ď= form nom. and instr. plural like =růže=. Ex.: hůl, stick,
hole, holemi; dlaň, palm, dlaně, dlaněmi; loď, ship, lodě, loděmi.
Adverbs. Příslovce.
Adverbs modify verbs, adjectives and other adverbs. Příslovce určují
slovesa, přídavná jmena a příslovce.
Příslovce způsobu, Adverbs of manner, odpovídající na otázku jak? how?
are often formed from the definite adjectives by replacing the final
vowel by =-ě=. Ex.
=silný=, =-á=, =é=, strong, =silně=, strongly,
=hlasitý=, =-á=, =é=, loud, =hlasitě=, loudly,
=nový=, =-á=, =é=, new, =nově=, newly, recently,
=špatný=, =-á=, =é=, bad, =špatně=, badly,
=pilný=, =-á=, =é= diligent, =pilně=, diligently.
As shown before, =-ě= changes =r= into =ř=, =h= into =z=, =ch= into =š=
and =k= into =c=. =dobrý= good, =dobře= well, =vysoký= high, =vysoce=
highly, =dlouhý= long, =dlouze= at length, =suchý= dry, =suše= dryly,
=tichý=, =tiše=, =hladký= smooth, =hladce= smoothly.--After l, e is
added. =rychlý= quick, =rychle= quickly, =smělý= audacious, =směle=
audaciously.
Imperative of the verb: to be. Rozkazovací způsob slovesa býti.
=Buď!= be thou, =buďme!= =buďte!=
Verbs ending in first person singular in =-i=. Type pracovati, to work.
=pracuji= I work, =pracujeme= we work,
=pracuješ= you work, =pracujete= you work,
=pracuje= works, =pracují= they work.
Imperative: =pracuj=, =pracujme=, =pracujte=.
Verbs of this division: =milovati= to love; =kupovati= to be buying.
Oral exercise:
Decline: Drahá vlast, pilná žákyně, řecká bohyně, tmavá noc.
Practice in imperatives: Běž rychle! běžme rychle! běžte rychle!
Continue as indicated above: Dělej to dobře! Choď rovně! Dej pozor!
(Pay attention)! Piš svou úlohu jasně! (Write your lesson clearly!) Buď
poslušný! (Be obedient!)
Exercise II.
Translate into English:
V zahradě kvetla krásná růže. Mám rád květiny. Naší vlastí jsou
Spojené Státy. Kočka chytila myš. Venuše byla u Řeků bohyní krásy. Choď
do školy a uč se! Nežádej chleba! Pišme úlohy! To jest veliká tíž (nebo
tíže). Naše obec má krásné parky. Proste o pomoc! Volej přítele! Spěte!
Dobrou noc! Pracujme pilně. Buďte tiše! Udělal jste to špatně. Žádostem
zlým a vášním odpírejte. Jazyk bez kostí, ale kosti láme. Přijď rychle!
Váš stroj běží hladce. Dělal jste to špatně. Pracuj pilně! Milujme svou
vlast.
Exercise III.
Translate into Bohemian:
Did you see the little mouse? No I didn’t see it (ji). We shall not
work during (v) the night. Let us study! Don’t take that! Did the
teacher praise the boy? Yes, he praised him (ho). The merchants are
buying the chickens. Give me a few apples. Where is the girl with that
(s tou) beautiful rose? She is in the garden with her lady friend. The
boy walks with his friend (man). Vesna was the goddess of Spring of the
old Bohemians. Write clearly! The girl and the boy pupil talk. Don’t
talk! Speak loudly! How are you working? I work diligently. The soldier
came quickly. You have done that well!
Nechoď tam!
Nechoď tam, prší tam,
je tam velké bláto.
Upadneš, nevstaneš,
budeš volat: Táto!
Kyselé hrozny!
Hladová liška uviděla na révě pěkné zralé hrozny. Dostala na ně chuť!
Chtěla si na nich pochutnati. Ale hrozny visely příliš vysoko. Marně po
nich skákala,--nemohla jich dosáhnouti.
Když viděla, že jich nedostane, odešla a pravila: “Ty hrozny jsou
příliš kyselé. Ať si je jí, kdo chce!”
Zda neučinila lépe, než kdyby naříkala?
XIX.
Neuter Declension of soft ending. Sklonění středního rodu měkké vzory.
Type, vzor =pole=, field.
Singular Jednotné Plural Množné.
N. & V. pol=e= field pol=e=
O. pol=e= pol=e=
P. pol=e= pol=í=
D. pol=i= pol=ím=
L. pol=i= pol=ích=
I. pol=em= pol=i=
Neuter nouns ending in e or ě, singular and plural belong to this
declension. Some nouns of this declension: moře sea, nebe heavens, lože
bed, ohniště fire place, vejce egg (this has possessive plural vajec),
plíce lungs, plic poss. plural, poledne noon, loc. sing. o polednách, v
poledne.
Type, vzor kuře, chicken
jedn. číslo. množné číslo.
N. & V. ku=ře= chicken ku=řata=
O. ku=ře= ku=řata=
P. ku=řete= ku=řat=
D. ku=řeti= ku=řatům=
L. ku=řeti= ku=řatech=
I. ku=řetem= ku=řaty=
According to this declension the names of young animals are declined.
Ex.: =ptáče=, young bird, =holoubě=, squab, =hříbě=, colt. Further:
neutral nouns ending in =-e=, plural =-ata=, Ex.: vnouče grandchild,
kníže duke, poupě bud, děvče girl, koště broom.
Dítě child, is declined in singular like kuře, in plural like řeč.
N. děti, V. and O. děti, P. dětí, D. dětem, L. dětech, I. dětmi.
Type vzor rámě, arm.
Singular Plural
N. & V. rám=ě= ram=ena=
O. rám=ě= ram=en=
P. ram=ene= ram=en=
D. ram=eni= ram=enům=
L. ram=eni= ram=enech=
I. ram=enem= ram=eny=
This declension resembles greatly that of the type kuře, the =t= in the
plural is, however, replaced by =n=.
Neuter nouns ending in -mě follow this declension. Some nouns of this
declension:
=břímě= burden, =símě= (=semena=) seeds. But these nouns have also new
forms nom. sing. =rameno=, =semeno=, =břemeno= and are then declined
like město.
Type, vzor letter, psaní.
The first five cases and V. singular: psan=í=
The instrumental singular psan=ím=
N. V. O. P. plural psan=í=
D. ” psan=ím=
L. ” psan=ích=
I. ” psan=ími=.
All nouns ending in =í= are declined like psaní. =Examples=:
Neuter nouns: =zboží= goods, =znamení= sign, etc.
Masculine nouns: =Jiří= George, =pondělí= Monday, =září= September.
Feminine nouns: =paní= lady (instrumental sing. paní!)
All so called verbal nouns (they are all neuter) =kreslení= drawing,
=pití= drinking etc.
Oral exercise:
Decline:
Krasná paní,
silné rámě,
hodné dítě,
čerstvé vejce.
Complete in all 3 persons s. and p.: Kupuji ovoce, kupuješ ovoce.
Miluji svou matku. Uviděl jsem dítě.
Exercise I.
Piš svou (your own) úlohu čistě a pozorně! Matka si hrála s hodným
dítětem. Sedláci pracují pilně na polích. Lodě plují po moři. Kde jste
koupil hříbě? Jdi rychle a přines mi to krásné růžové poupě! Hvězdy
svítí jasně na nebi. Jdi do krámu a přines třicet vajec! Uděláme z nich
dobrý oběd. Kuchařka je v kuchyni a vaří. Děti přišly pro koš květin.
V pokoji jest pěkný obraz. Smělému štěstí přeje. Lenochu nejlépe
domlouvati dubovými slovy. Doufej směle, dokud duše v těle. Veselé
mládí vesele si vede.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
The careless boy lost his coat and cap. Do Jennie and Joseph study
diligently? Fred skates rapidly and gracefully. (spanile.) Did the man
speak poorly or well? A child should keep quiet (má býti tiše) when old
persons are present. A good general must be a brave man.
XX.
Výjimky ve sklonění. Exceptions in declensions.
Dual. Dvojné číslo.
The old Bohemian had well developed forms of =dual= number, used when
speaking of two things or persons. In modern Bohemian the dual survived
only with some names of parts of body occurring in pairs (and with the
numeral =sto=, hundred).
Feminine Gender.
Ruka--hand, noha--foot, declined in the singular like ryba.
When speaking of the following parts of the human body, however, the
dual forms must be used:
Nom., Ob. & Voc. ruc=e= no=hy=
Possessive and Locative ruk=ou= noh=ou=
Dative ruk=ám= noh=ám=
Inst. ruk=ama= noh=ama=.
Neuter Gender.
Oko eye, ucho ear, are declined in the Singular like slovo.
Dual forms:
Nom. Voc. and Object. oči uši
Possessive očí uší
Dat. očím uším
Locative očích uších
Instr. očima ušima
koleno knee, declined like slovo, the dual forms only in the poss. and
loc. cases: =kolenou=.
=Plural nouns=, Pomnožná podstatná jména:
These nouns exist only in the plural:
=dveře= door, declined like =růže=, =kamna= stove, declined like (rámě)
=ramena=, I., =kamny=, =nůžky= scissors, declined like =ryba=, =peníze=
money, (peníz coin) like =meč=, poss. =peněz=.
Further exceptions:
přítel, friend, nepřítel enemy, declined like muž, in singular, but
in plural N. and V. přátelé, O. přátele, P. přátel D. přátelům, Loc.
přátelích, I. přáteli.
=Člověk= (human being) declined like holub, plural =lidé= people,
declined like řeč. Lid is people taken collectively; náš lid our
people, naši lidé, our people taken individually.
Den is declined in the singular like meč, excep. loc. ve dne!
Plural N. and V. dni, O. dni also dny, P. dní also dnův. Dat. dním also
dnům, Loc. dnech, Inst. dny; týden week, declines like den.
Instead of týden neděle (Sunday), is used for week. Za pět neděl or za
pět týdnů. After five weeks.
Plural of =nebe= (heavens) =nebesa=, it is in plural declined like
slovo. (Stem nebes). In sing. nebe is declined like pole. Lesson XIX.
Měkké sklonění přídavných jmen. Soft declension of adjectives.
Adjectives of this declension end in the nominative for all three
genders singular and plural in =í=. Declension dob=rý-á-é=, is called
=tvrdé=, hard.
Masculine and neuter feminine
Nom. and Vocative sever=ní= severní
Object. (masc. anim.) sever=ního= severní
(neuter & masc. in.) sever=ní=
Possessive sever=ního= severní
Dative sever=nímu= severní
Locative sever=ním= severní
Instrumental sever=ním= severní
Plural of all three genders:
Nom. and Vocative severn=í=
Objective severn=í=
Possessive severn=ích=
Dative severn=ím=
Locative severn=ích=
Instrumental severn=ími=
Note that =í= persists in all cases for all genders in both the
singular and the plural. The feminine singular ends in all the cases in
=í=.
Most of these adjectives of the soft declension are formed from the
nouns and may be rendered into English by the possessive of the
corresponding noun, by corresponding adjectives, or by a noun in the
nominative. Ex.:
=Sever=, north; =severní=, of the north, northern north.
=severní plodiny= produce of the north.
=severní hranice= northern boundary.
=severní vítr= north wind, also northerly wind.
=ryba= fish, =rybí maso= fish meat, meat of the fish.
=sever= north, =severní= northern, =jih= south, =jižní= southern,
=západ= west, =západní= westerly, western, =východ= east, =východní=
easterly, eastern.
=noc= night, =noční= nightly, =den= day, =denní= daily; =jaro=,
spring; =jarní=, vernal; =léto=, summer; =letní=, of the summer;
=podzim=, fall; =podzimní=, autumnal; =zima=, winter; =zimní=, wintry;
=ráno=, morning; =ranní=, of the early morning; =večer=, evening;
=večerní=, of the evening.
=medvědí= kůže, bear’s skin; =oslí křik= donkey’s cries.
=horní=, upper; =spodní= lower; =přední= the front one; =zadní= the
rear-hind one; =poslední= the last (one).
=střední= or prostřední the middle one.
Idiomatic Expressions--Osobitá rčení.
=Líbiti se=, to like, used only in third person, líbí se.
=Ta věc se mi líbí.= I like that thing.
=To se mi do něho líbí=, or =to se mi při něm líbí=. I like that of him.
=Líbiti se= is similar to =míti rád=. See lesson XI. But =mám rád=,
=máš rád= etc. se užívá o osobách, is used in regard to persons,
whereas věci (things) se nám líbí, líbiti se (někomu) is =followed by
the dative=. Já rád něco dělám … =I gladly= do certain work.
=Dáti se=, to commence. =Dalo se do deště.= It commenced to rain. =Dal
jsem se do práce.= I commenced to work.
Oral exercise:
Complete in all persons singular and plural:
Já rád cestuji (I like to travel.)
Zítra se dám do učení.
Líbí se mi to?
Rád bruslím (I like to skate).
Decline: Jarní den, poslední peníze, pravá ruka.
Exercise I.
Translate into English:
Máš vždy mluviti pravdu. Co mám dělati? Neměl čím zaplatiti. Divadlo
se nám velmi líbilo. Dali se do pití a hodování. Měsíc svítil jako
rybí oko. Lesní včely přebývají v dutých stromech. Jak poučné jest
pozorovati hvězdy za dlouhých letních nocí! Dej pozor na zadního žáka.
Palmy rostou v jižních krajinách, tropickými zvaných. Z oslích kůží
se dělá pergamen. Má starší sestra pilně pracuje. Ranní ptáče dál
doskáče. Chůva chodí s dětmi na procházku. Dítě zatleskalo rukama. Z
jeho černých očí zářila radost. Slyšíme ušima. V kamnech hoří oheň. Pes
ležel za kamny. Dobří přátelé jsou drahý poklad. Za pěkných jarních dnů
je radost pobýti (to stay) v přírodě. Tvé ruce nejsou čisté. Byl tak
nemocen, že se sotva držel na nohou.
Exercise II.
Did you like the book? I like my instructors. You have to bring your
books. I didn’t like that. In the western part of our country are high
mountains. The autumn days are days of quiet sunshine. “An artist,”
said Michael Angelo, “must have his measuring tools not in the hand,
but in the eye.” The early bird catches the worm.
Nestejné dědictví.
Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec
chtěl mu odkázati všecko své jmění. Matka litovala mladšího syna a
prosila muže, aby synům neříkal, dokud nebude nutno, jak je rozdělil,
neboť doufala, že se jí podaří nějak oba porovnati. Kupec jí poslechl a
neprozradil synům svůj úmysl.
Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a tázal se,
proč pláče. Ona odpověděla: “Jak nemám plakati? Oba synové jsou stejní
a otec chce jednomu odkázati všecko a druhému nic. Prosila jsem muže,
aby synům neříkal, jak se rozhodl, dokud bych si nevymyslila, jak bych
mladšímu mohla pomoci.”
Soused odvětil: “Mám pro tebe lehkou pomoc. Jdi, pověz synům, že starší
dostane vše a mladší nic, a oni se porovnají.”
Mladší syn, jak uslyšel, že nebude míti žádného majetku, odešel do
ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší
však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že
bude bohat.
Když otec umřel, starší syn, protože nic neuměl, brzy utratil všecko
jmění své, kdežto mladší naučil se v cizině vydělávati a brzy zbohatl
svou prací a přičiněním.
Dle Tolstého.
Review exercise:
Study and classify the verbs. Translate.
Čistý rozum mají ti, kteří vodu pijí. K službě se nevtírej, jsi-li
požádán, neodepři. Já myji mouřenína, oni myjí cihlu. Když hra
nejlepší, přestaň! Kde tě lidi nezvou, nehrň se! Na chytrého mrkni,
hloupého trkni. Řečník nadchl posluchače dobrou řečí. Velká řeka tiše
plyne, malá s šumem běží. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti.
Až vypereme, pověsíme prádlo, aby uschlo. Zlato nemluví, ale působiti
může. Hodný s hodným se přátelí. Každý rád na svůj mlýn vody nahání.
Čím srdce přeplněno, tím ústa přetekou. Člověk přichází slabý na svět.
Neutrácíme peněz zbytečně. Nekupuji, čeho nepotřebuji. Mistr mistru
nerad ukazuje.
Pracuj každý s chutí usilovnou
na národa roli dědičné,
cesty naše mohou býti rozličné,
jenom vůli mějme všichni rovnou.
Kollar.
XXI.
THE VERB.--SLOVESO.
The infinitive of all the Bohemian verbs--with very few
exceptions--ends in =ti=.
When we detach this suffix =-ti= from the infinitive of the Bohemian
verb we get the =infinitive stem=--=kmen neurčitého způsobu=.
This infinitive stem of the Bohemian verb (and as a matter of fact of
verbs of all the Slavic tongues) has six different forms according to
which the philologists divide the Bohemian (and all the Slavic) verbs
=into six classes=.
In this book, however, for practical reasons, the verbs will be divided
according to the endings of the =present indicative= into =four
groups=, and further subdivided according to the infinitive, imperative
and participle forms.
Verbs whose present indicative or participle is formed by changes of
the root will be treated as irregular. Example: =jíti=, to go; =jdu=, I
go; =šel jsem=, I went.
The classification used in this book was conceived in order to simplify
the task of the student in mastering the Bohemian verb. The present
indicative (=identical= with the simple future) is not only the most
important tense but it is the =only= tense with fully developed
personal endings. The imperative endings =-me=, =-te= are also endings
of the present. All other tenses are compounded. The philological
division into six classes is based upon the historical grammar.
Present indicative endings of the Bohemian verb.
I. group
Sing. Plural
=-u= =-eme=
=-eš= =-ete=
=-e= =-ou=
II. group
Sing. Plural
=-ám= =-áme=
=-áš= =-áte=
=-á= =-ají=
III. group
Sing. Plural
=-ím= =-íme=
=-íš= =-íte=
=-í= =-í or ějí=
IV. group
Sing. Plural
=-í= =-eme=
=-eš= =-ete=
=-e= =-í=
The main forms of the Bohemian verbs are:
=The infinitive (neurčitý způsob)= ending in =-ti=.
=The present indicative, přítomný čas oznamovacího způsobu=, its
endings are given above.
=Past participle minulé příčestí= see lesson VII. Ex. psal
=Passive participle trpné příčestí= see lesson XXXVI. Ex. chválen
=Imperative rozkazovací způsob= see lesson XVII. Ex. piš!
=Gerunds Přechodníky= see lesson XXXVIII. Ex. chváliv,
chvále
=Verbal nouns, Slovesná podstatná jména= see lesson XXXVII. Ex. chválení
The various verbal forms are derived from a =stem=. This stem is
obtained by detaching the personal endings. Ex.: =trp-ím=, =trp-íš=,
=trp-í=, stem of the present ind. trp.--=Trpě-l=, =trpě-la=, =trpě-n=,
participle stem trpě.
The =root= of the verb is that part present in all forms of =regular
verbs=. =Trp= is the root of the verb =trpěti=.
The past and passive participles agree in gender and number with their
subjects.
Hoch =nesl=. Hoši =nesli=. Hoch byl =nesen=. Hoši byli =neseni=. Děvče
=neslo=. Zvířata =nesla=. Děvče bylo =neseno=. Děvčata byla =nesena=.
In the imperative, the first form (2nd person singular) is the
imperative stem. =The other forms= (see lesson XVII.) are formed by the
suffixes =-me= and =-te=.
FIRST GROUP.
A. Vzor =nésti=, to carry, to bear.
Infinitive =nés-ti=
Imperative =nes!=
Present indicative nes=u= nes=eš= ne=se=
nes=eme= nes=ete= nes=ou=
Past participle nes=-l= =-la= =-lo=
Minulý přechodník =-li= =-ly= =-la=
Passive participle =nesen= =-na= =-no=
Trpný přechodník =-ni= =-ny= =-na=
Root, infinitive, stem, past participle stem: nes.
Some verbs of this conjugation: vézti to haul; lézti to crawl.
B. vzor =vinouti=, to wind.
Infinitive =vinou-ti=
Imperative =viň!=
Present indicative vin=u=, vin=eš=, vin=e=
vin=eme=, vin=ete=, vin=ou=
Past participle vinu=-l=, =-la=, =-lo=
=-li=, =-ly=, =-la=
Passive participle =vinut=.
(Root is =vin=, infinitive stem vinou-, participle stem vinu-).
Some verbs of this conjugation:
=minouti= to pass by; =stanouti= to stop, to stand; =vzpomenouti= to
think of, to remember; =vanouti= (vítr) to blow (the wind).
C. Vzor =tisknouti=, to print, to press.
Infinitive =tisknou-ti=
Imperative =tiskni!=, =tiskněme!=, =tiskněte!=
Present indicative tiskn=u= tiskn=eš= tiskn=e=
tiskn=eme= tiskn=ete= tiskn=ou=
Past participle tisk=l= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle tišt=ěn=
Recent forms (novotvary) tiskn=ul= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle tiskn=ut=
The root and the participle stem =tisk= infinitive stem tisknu.
Vzor tisknouti liší se (differs) od vinouti v imperativě (tiskni). V
minulém přechodníku dle novotvarů se rovná vzoru minouti, starší tvary
vypouštějí =-nu=.
Slovesa tohoto časování: (Verbs of this conjugation):
=dotknouti=, (dotkl, dotčen) to touch; =nadchnouti=, (nadchl, nadšen)
to inspire; =táhnouti=, (táhl, tažen) to pull, to drag; =zamknouti=,
(=zamkl=, zamčen) to lock; =padnouti=, (padl, napaden) to fall.
Novotvary dotknul, nadchnul, táhnul, zamknul, padnul. Slovesa =hnouti=
to move, =usnouti= to fall asleep, mají -nu- vždy; hnul, pohnut, usnul.
D. vzor =vésti= to lead.
Infinitive vést=i=
Imperative =veď!=
Present indicative ved=u= ved=eš= ved=e=
ved=eme= ved=ete= ved=ou=
Past participle =vedl= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle =veden=
The root and the infinitive and participle stem ends in d, or t, vedu,
pletu. The original infinitive in old Bohemian was vedti, pletti.
Slovesa tohoto časování:
=plésti= (pletu) to knit, to braid; =krásti= (kradu) to steal;
=kvésti= (kvetu) to bloom; =klásti= (kladu) to place, to put.
SECOND GROUP.
Pouze jeden vzor: =volati=, to call.
Infinitive =vola-ti=
Imperative =volej!=
Present indicative vol=ám= vol=áš= vol=á=
vol=áme= vol=áte= vol=ají=
Past participle =volal= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle =volán=
Slovesa tohoto časování: =dělati=, to do, to make; =dávati= (dávám) to
be giving; =dáti= (dám) to give; =pískati=, to whistle; =lámati=, to
break; =hledati=, to look for, to search; =nechati=, to let, to leave;
=znáti=, to know. Many compound verbs originally from other groups come
into this conjugation, e. g. =slyšeti= slyším, but =slýchati= slýchám
use to hear; =moci=, mohu, to can, =přemáhati=, přemáhám, to overcome,
=krýti=, kryji, to cover, =přikrývati=, přikrývám, to cover up.
THIRD GROUP.
A. Vzor prositi, =to ask for=, to beg.
Infinitive =prosi-ti=
Imperative =pros!=
Present indicative pros=ím= pros=íš= pros=í=
pros=íme= pros=íte= pros=í=
Past participle =prosil= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle =prošen=
Některá slovesa tohoto časování: =bydliti=, to live imp. bydli!
bydleme! =činiti=, imp. čiň! to do; =hoditi=, imp. hoď! passive hozen,
to throw; =kaziti= kaz! pass, kažen to spoil,; =praviti= prav! to say,
passive praveno; =pustiti= pusť! puštěn to let go, to loosen; =vařiti=
vař! vařeno, to cook; =zlobiti= to anger.
Verbs of this class with long root vowel, shorten this in imperative:
e. g. chváliti (chval!) to praise; vrátiti (vrať) passive vráceno to
return; páliti (pal) pass. páleno to fire, to burn.
B. vzor =držeti= to hold.
Infinitive =drže-ti=
Imperative =drž!=
Infinitive drž=ím= drž=íš= drž=í=
drž=íme= drž=íte= drž=í=
Past participle =držel= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle =držen=
Slovesa této třídy: =hořeti=, to burn; =letěti=, to fly; =ležeti=,
to lay; =seděti=, to sit; =slyšeti=, to hear; =veleti=, to command;
=viděti=, to see.
C. vzor =uměti=, to know.
Infinitive =umě-ti=
Imperative =uměj!=
Present indicative um=ím= um=íš= um=í=
um=íme= um=íte= um=ějí=
Past participle =uměl= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle =uměn=
Slovesa této třídy: =boleti=, to pain; =haněti=, to blame; =směti=, to
be allowed; zkoušeti, to try.
Some verbs have long root vowels in the root: =sázeti= to plant; sázej,
sázím, sázel, =házeti= to throw; =krájeti= to cut, =sháněti= to gather
together.
Note that imperative is uměj! sázej! etc. and third person plur. umějí,
sázejí etc.--Note the difference from verbs in A. and B. in these forms.
FOURTH GROUP.
A. vzor =milovati=, to love.
Infinitive =milova-ti=
Imperative =miluj!=
Present indicative miluj=i= miluj=eš= miluj=e=
miluj=eme= miluj=ete= miluj=í=
Past participle =miloval= =-la= =-lo=
=-ly= =-ly= =-la=
Passive participle =milován=
Some verbs of this conjugation: =budovati= to build; =kupovati= to buy;
=malovati= to paint; =budovati= to build.
B. vzor, =bíti=, to strike, to hit.
Infinitive =bíti=
Imperative =bij!=
Present indicative bij=i= bij=eš= bij=e=
bij=eme= bij=ete= bij=í=
Past participle =bil= =-la= =-lo=
=-li= =-ly= =-la=
Passive participle =bit=
Verbs of this declension: =krýti= to cover; =mýti= to wash; =píti= to
drink; =šíti= to sew; =žíti= to live.
Colloquially the people say for the first person: biju, miluju, and
for the third person bijou, milujou.
Exercise I.
Study the verb forms in the following sentences. Into what group does
each belong? Vary their tenses, moods and their number:
Jdeme do školy a neseme s sebou své knihy. Vy jdete, ale bohatí se
vezou. Housenka leze na strom, aby ožírala lupení. Nemohl jsem si
vzpomenouti, jak se jmenuješ. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk
držeti. Od severu vanul chladný vítr. Vytiskněte mi prosím tyto letáky
(leaflets). Zamkni a dej mi klíč! Padneš-li vstaň, učiníš-li chybu,
naprav ji. Rip Van Winkle usnul v horách a spal mnoho let. Na jaře
stromy budou kvésti. Děvčata pletla kabáty pro vojáky. Nesmíme krásti.
Neslyším, co pravíte. Slyšel jsi mne? Řekněte mi, prosím, kudy se
jde na trh. Večer budeme vařiti a po večeři se budeme učiti. Nechval
dne před večerem! Ve škole jsme slýchali, že práce jest základem
veškerého štěstí a nyní vidíme, že jest to pravda. Na noc se přikrýváme
přikrývkou. Smíme jíti na procházku? Nesmíte, jest zima! Na zimu
ptáci letí na jih. Hleď, abys konal svou práci čistě. Vidím, že máte
pravdu. Sedni si a dávej pozor. Ve škole budujeme svoji budoucnost.
Rád bych maloval, avšak nedovedu toho. Žijeme v Americe a bydlíme v
městě Chicagu. S bohem, žijte blaze! Lituji, že Vás nemohu navštíviti.
Děvče miluje pěkné šaty. Nebij slabších. Umyla jsi si ruce? Až stromy
vyrostou, potěší nás. Podej mi tu knihu; rád bych se na ni podíval.
Hoši vedou koně na pastvu.
Exercise II.
Write sentences in the present, past and future tense, using various
verbs given in this lesson.
XXII.
The Conditional.--Podmiňovací způsob.
The Bohemian verb has no subjunctive mood. The Conditional or
indicative moods with proper conjunction express the condition, wish,
doubt or concession.
Conditional auxiliary.--Pomocné podmiňovací slůvko bych.
=já bych=, I would =my bychom=, we would
=ty bys=, you would =vy byste=, you would
=on, ona, ono by=, he, she, it would =oni, ony, ona by=, they would
(Bych, bys, is a survival of the ancient aorist of Old Bohemian).
The Conditional is compounded from the conditional auxiliary and past
participle. The participle agrees with its subject in gender and number
in the same way as in the past tense.
Examples:
=Já jsem psal=, I wrote (masc.)
=Já bych psal=, I should write (masc.)
=Já jsem psala=, I wrote (fem.)
=Já bych psala=, I should write (fem.)
=On by psal=, He would write
Plur. =Oni by psali=, They would write (m.)
=Ona by psala=, She would write
Plur. =Ony by psaly=, They would write (f.)
=Ty bys měl=, You would have (m.)
=Ty bys měla=, You would have (fem.)
Hoch by pracoval. The boy would work. Dívka by pracovala. The girl
would work. Množ. čís. Hoši by pracovali. Dívky by pracovaly.
Conditional of the verb býti, to be.--Podmiňovací způsob slovesa býti.
=Já bych byl=, I should be =My bychom byli=, We should be
=Ty bys byl=, You would be =Vy byste byli=, You would be
=On by byl=, He would be =Oni by byli=, They would be
=Ona by byla=, She would be =Ony by byly=, They would be
=Ono by bylo=, It would be =Ona by byla=, They would be.
Kdybych, If I; kdybys, If you; kdyby, if; kdybychom, If we; kdybyste,
If you. (Kdy--when). Kdybych (kdy--bych).
Kdybys se učil, nebyl bys trestán. If you studied, you wouldn’t be
punished.
Neříkal bych to, kdybych to nevěděl. I shouldn’t say so, if I didn’t
know it. Kdybych, kdybys etc., introduce dependent conditional clauses.
Oral exercise:
Complete: Já bych byl ve škole, ty bys byl ve škole etc. Kdybych to
nevěděl.… Já bych nemluvila.…
Exercise I.
Translate into English:
Ovčák žene své stádo na pastvu. Co nemůžeš rozvázati, přetrhni. Nepři
se se staršími lidmi. Jezme a pijme a buďme veselí. Co nechceš aby ti
jiní činili, nečiň jiným. Růženka se probudila a usmála se. Kdybys
osla do Paříže vedl, koněm se nestane. Kdyby nepršelo, šli bychom si
hráti do zahrady. Rád bych to učinil, kdybych směl. Kdybys šetřil, měl
bys peníze. Kdybys lhal, nebudou tě lidé míti rádi. My bychom jedli
i chudou stravu, ale ani té nemáme. On by to neříkal, kdyby to jistě
nevěděl.
Exercise II.
If I had money I would go to Washington. If he were a man he would
defend the weak. I should like to go with you but unfortunately (na
neštěstí) I have little time. If you would pay attention you would
succeed. If they hadn’t helped us we should never have finished.
Nepravidelná slovesa.--Irregular verbs.
The irregularity of the Bohemian verbs consists in changes in the
=root= when forming the various tenses. Nepravidelnost u českých sloves
se jeví ve změnách =kmene=. Nepravidelná slovesa jsou seřazena dle
koncovek v přítomném čase.
Infinitive, first person of the present indicative.--Imperative,
(2nd person singular, the imperative, stem) past participle and
passive participle are given. Wherever necessary on account of
further irregularities other persons of mentioned tenses or moods are
given. Where the passive of some verbs is not used except in derived
(compound) form, such derived form is substituted. Ex.: jeti, přejet.
The same is true of some imperative forms. Ex.: moci, pomoz!
Infinitive Pres. ind. Imp. Past part. Pass. part.
bráti, to take beru, béřeš beř! (ber!) bral brán
(bereš), béře
(bere), béřeme,
(bereme), béřete
(berete), berou
čísti, to read čtu, čti, čtěme! četl čten
jeti, to ride, jedu, jeď! jel přejet
to go run over
jíti, to go jdu, jdi! šel, šla,
šlo, šli,
šly, šla
lháti, to lie lžu, lžeš, lžeme, lži! lhal přelhán
lžou deceived
by lies
moci, to be able mohu, můžeš, může, pomoz! mohl mocen
můžeme, můžete, (help!)
mohou
péci, to roast, peku, pečeš, peče, pec! pekl pečen
to bake pečeme, pečete,
pekou
příti se, to přu se při se! přel se popřen
dispute denied
růsti, to grow rostu, (rosť!) rostl
(u)mříti, to mru, mřeš, mře, umři! umřel
die mřeme, mřete, mrou
hnáti, to drive ženu, žeň! hnal hnán
míti, to have mám měj! měl
říci, to say řku, but other rci, řekni! řekl, řečen
forms of vyřkl
říkati--říkám
báti se, to bojím se, boj se! bál se obáván
fear
býti, to be jsem, jsi, jest buď! byl
(není), jsme, jste,
jsou
díti, to say dím, děl
jísti, to eat jím, jíš, jí, jez! jedl sněden
jíme, jíte, jedí
spáti, to sleep spím, (3. p. spí) spi! spal
státi, to stand stojím stůj! stál
věděti, to know vím, víš, ví, věz! věděl
víme, víte, vědí
chtíti, to want chci, chceš, chce, chtěj! chtěl chtěn
chceme, chcete,
chtějí
psáti, to write píši--3. p. píší piš! psal psán
smáti se, to směji se směj se! smál se vysmán
laugh 3. p. smějí se
tázati se, to táži se--3. p. taž se! tázal se tázán
ask táží se
Vděčnost k rodičům.
Kdybych hodně zlata měl
Na širokém statku,
Všecko bych to dáti chtěl
Za svou milou matku.
Kdybych velkým pánem byl,
Měl svět ve své moci,
Prostým bych se šatem kryl,
Bych jen přispěl otci.
XXIII.
Skloňování náměstek.--Declension of pronouns.
Singular Plural
Nom. and Voc. =Já= I =my= us
Object. =mne, mě= me =nás= us
Possessive =mne= of me =nás= of us
Dative =mně, mi= to me =nám= to us
Local =(o) mně= (about) me =nás= in us
Instrumental =(se) mnou= (with) me =námi= with us
Singular Plural
Nom. and Voc. =ty= thou, or you =vy= you
Objective =tebe, tě= you =vás= you
Possessive =tebe= of you =vás= of you
Dative =tobě, ti= to you =vám= to you
Locative =tobě= about you =vás= about you
Instrumental =tebou= with you =vámi= with you
Reflective pronoun--se, si--Vztažná náměstka--se, si.
Já jsem =se řízl=, I cut myself.
Ty jsi =se řízl=, you cut yourself.
On =se řízl=, he cut himself.
Vezmu =si= to. I’ll take it.
Koupil jsem =si= to. I bought it for myself.
Ona =si= hraje. She plays.
My jsme =se= poranili. We hurt ourselves.
Vy jste =se= poranili. You hurt yourselves.
Oni =se= poranili. They hurt themselves.
=Si= is the dative case of =se= and is required after certain verbs.
The reflective =se=, =si= accompanies the so called =reflective verbs=.
It is invariable for all the three persons in the singular and plural.
=Se=, =si= is used very frequently in Bohemian and seldom has an
equivalent in English.--Ex.: Směji se, I laugh. My si hrajeme, We play.
Oni se perou, they fight. Co se stalo? What happened?
Reflexive sentences with =se=, =si= are often rendered into English
by the passive form of the verb. Sometimes the aux. get, become,
expresses =si=, =se=. Zde se prodává cukr. Sugar is sold here. Látka se
znečistila deštěm. The cloth =got= soiled by rain. Rozzlobil jsem se. I
became angry.
Ses; sis.
Následující zkratky se užívají v druhé osobě jednotného
čísla.--Following abbreviations are used in second person singular:
Instead of jsi se is used =ses=. Ty ses (jsi se) dobře učil. You have
studied well. Ty ses (jsi se) zmýlil. You have made an error.
Instead of jsi si is used =sis=. Ty sis (jsi si) to nepamatoval. You
didn’t remember it. Kdyby sis (jsi si) dal lepší pozor. If you paid
better attention. Chci, aby sis (jsi si) to pamatoval. I wish that you
remember it.
We hear in colloquial Bohemian já sem, instead of já jsem. My sme
instead of my jsme etc. This dropping of =j= in present indicative of
the verb býti is inadmissible in correct Bohemian.
Moreover: jsem--am, but sem, here, hither.
Declension of =se= for all three genders. Sing. and Plur.
Nom. and Voc. =se=
Objective =se, sebe=
Possessive =sebe=
Dative =sobě, si=
Locative =sobě=
Instrumental =sebou=
Reflexive pronoun (and its possessive form =svůj=, =svá=, =své=) refer
to the subject of the sentence or clause in which they stand.
Examples: Koupil jsem (já) knihu pro tebe. I bought the book for you.
Koupil jsem knihu pro sebe. I bought the book for myself. Pomyslil si.
He thought to himself. My se tu dřeme a on si tam leží v chládku. Here
we exert ourselves and he is lying there in the shade. Nemysli si to!
Don’t imagine that! Mluví o tobě. Mluví o sobě. He speaks of you. He
speaks of himself. Zná sám sebe. He knows himself. U samých dveří. At
the very door. (Sám, alone, self, very, used here to emphasize =sebe=).
To se rozumí samo sebou. That’s understood (by itself or on account of
its very nature).
=Mě=, =tě=, =mi=, =ti=, =si= are enclitics. They cannot be used at the
beginning of the sentence nor can they be employed after preposition.
Therefore ke mně, pro tebe, u sebe, v tobě etc. Mně, tobě, tebe, sebe,
are stronger forms. They are to be used at the beginning of sentences.
Mně štěstí přálo. Fortune smiled upon me.
Podmiňovací způsob účelu, úmyslu a povinnosti. Conditional of purpose,
intention and duty.
=Abych=, that I, or in order that I; =abys=, that you; =abychom=, that
we; =abyste=, that you; for third person =aby=.
Pracovali, =aby vydělávali peníze=. They worked =in order to make
money=. Přeji si, =abys přišel=. I wish =that you would come=. Žádal
mne, =abych to udělal=. He asked me to do it. The Bohemian conditional
of purpose may be translated by an infinitive.
=Měl bych=, I should, I ought; =měl bys, měl by; měli bychom=, we
should, we ought; =měli byste, měli by=.
=Rád bych četl tu knihu.= I should like to read that book. =Byl byste
tak laskav a půjčil mně ji?= Would you be so kind as to lend it to me?
=Zajisté, s radostí!= Certainly, with pleasure!
Exercise I.
Žádal jsem tě, abys mi pomohl. Starej se sám o sebe! Dám si podruhé
pozor. Jan přišel ke mně včera večer. Ukázal mi knihu, kterou dostal
od tebe. Mluvili jsme o tobě. Řekl, že byl s tebou na výletě. Já bych
si také přál, abys šel se mnou ven do přírody. Kdo sedí vedle tebe
ve škole? Kdo to o mně řekl? Neměl bys býti tak nepozorným. To ti
nemohu říci, neboť to nevím. Kdybych to věděl, rád bych ti to řekl.
On si koupil dům. Má celý dům pro sebe. Neměli byste píti vodu, když
jste uhřáti. Prosila mne, abych jí půjčil péro. Nemohu dnes přijít,
musím psáti úlohu. Nemůžeš-li přijíti dnes, přijď jistě zítra. Nelži!
Lidé nemilují těch, kteří lhou. Tento parní stroj žene veškeré naše
soustruhy (lathes). Děti se bály zůstati samy doma a babička jim řekla:
Nebojte se. Petr popřel, že byl včera v lese. Prosil jsem ho, aby byl
tak laskav a pomohl mi. Podívej se, jak ses zamazal. Opět sis nedal
pozor. Zbytečně sis ublížil. Kdyby ses přičinil, dobudeš úspěchu. Ty
bys vše dokázal, jen kdyby sis dal pozor.
Exercise II.
Change the above sentences (in Bohemian) into plural.
Exercise III.
Translate into Bohemian:
Come to me, my boy. I wish to tell you a few words. What do you want of
me? We can’t tell you that, because you would not help us. He thinks
a great deal of himself. Marie went with me to a picnic. Give me the
book. They live next door to us; they are our neighbors. They like us.
Did John tell you about me? I wish you to help me. They asked them
to return soon. I should have received the money yesterday. Do you
not know where we could find a good hotel? It is necessary to speak
Bohemian every day if we want to speak it correctly. Teach me how to
speak correctly and I will learn. I am going (budu) to study hard every
day. They were talking to one another while (zatím) washing their faces
and hands. I would do anything for you without hesitation. This coffee
is sold at 35 cents a pound. I wish I had time to go with you.
Oslové a hospodář.
Čeledín hospodářův velmi špatně nakládal se dvěma osly, kteří mu
byli svěřeni. Hospodář jednou prohlížel svůj chlév a vida, že oslové
nedbalostí líného pacholka zle se mají, příkře tomuto domlouval
a hrozil. “Nerač”, pravili oslové, “nerač býti hněviv, pane náš;
spokojeni jsme, vždyť jsme si již zvykli na našeho čeledína.” “I na vás
bych se hněval”, pravil hospodář, “pro mrav váš a obranu líného sluhy,
kdybych nevěděl, že jste oslové.”
(Zpracováno dle Zahradníka).
XXIV.
Skloňování náměstky třetí osoby. Declension of the personal pronoun of
the third person.
Singular.
Masculine Neuter Feminine
Nom. & Voc. =on=, he =ono=, it =ona=, she
Obj. =jej=, =je=, it =ji=, her
=jeho=,
=ho=, him
Poss. =jeho=, ho =jí=
Dat. =jemu=, mu =jí=,
Loc. =(o) něm= =(o) ní=
Instrumental =jím= =jí=;
Plural.
Nom. & Voc. =oni= (anim.) =ona= (neuter) =ony= (fem.)
=ony= (inan.)
Obj. =je=
Poss. =jich=
Dat. =jim=
Loc. =(o) nich=
Instrumental =jimi=.
With the exception of the first two cases the singular forms of the
masculine and neuter are the same, therefore they are grouped together.
In the feminine the objective case is “ji” (short i), in other cases
“jí” (long í). In the plural, in all cases but the first, all these
genders have the same forms. The forms =“jej, jeho, jemu”= are stronger
than =“ho, mu”= (enclitic forms). After prepositions =j= changes into
=ň= (=n= before =i= or =ě=).
=Example=: =u něho=, by him; =k němu=, to him; =s ním=, with him;
=proti ní=, against her; =pro ni=, for her; =pro ně=, for them; =s
nimi=, with them.