Helena: Už je po všem?
Domin: Docela po všem.
Dr. Gall: Pluje sem totiž loď. Obyčejná poštovní loď, navlas podle
jízdního řádu. Přesně v jedenáct třicet spustí kotvy.
Domin: Hoši, přesnost je nádherná věc. Nic tak neposiluje duši jako
přesnost. Přesnost znamená pořádek na světě. Zvedá sklenici. Na tu
přesnost!
Helena: Tedy už je... všechno... v pořádku?
Domin: Skoro. Myslím, že přeřízli kabel. Jen když zas platí jízdní řád.
Hallemeier: Když platí jízdní řád, platí zákony lidské, platí zákony boží,
platí zákony vesmíru, platí všechno, co má platit. Jízdní řád je víc
než evangelium, víc než Homér, víc než celý Kant. Jízdní řád je
nejdokonalejší výron lidského ducha. Paní Heleno, já si naleju.
Helena: Proč jste mi o ničem neřekli?
Dr. Gall: Chraň bůh! Raději bychom si jazyk ukousli.
Domin: Takové věci nejsou pro tebe.
Helena: Ale kdyby ta revoluce... přišla až sem...
Domin: Nevěděla bys stejně o ničem.
Helena: Proč?
Domin: Protože bychom sedli na svého Ultima a pokojně brousili po moři. Za
měsíc, Heleno, bychom diktovali Robotům, co by nás jen napadlo.
Helena: Oh, Harry, já nerozumím.
Domin: Protože bychom s sebou odvezli něco, oč by Roboti strašně stáli.
Helena: Co, Harry?
Domin: Jejich bytí nebo jejich konec. (Helena vstane) Co je to?
Domin: (vstane) Tajemství výroby. Rukopis starého Rossuma. Až by továrna
měsíc stála, byli by Roboti před námi na kolenou.
Helena: Proč... jste... mně to neřekli?
Domin: Nechtěli jsme tě zbytečně poděsit.
Dr. Gall: Haha, paní Heleno, to byla poslední karta.
Alquist: Jste bledá, paní Heleno.
Helena: Proč jste mně nic neřekli!