Domin: (uhodí do stolu)--kdo to spískal! Nikdo na světě nedovedl jimi
hnout, žádný agitátor, žádný spasitel světa, a najednou--tohleto,
prosím!
Helena: Ještě nepřišly zprávy?
Domin: Ne. Zatím víme jen tohle, ale to stačí, víš? Považ, že tohle ti
nese poslední parník. Že tím rázem přestanou hovořit telegrafy, že z
dvaceti lodí denně nepřipluje žádná, a máš to. Zastavili jsme výrobu a
koukali jeden na druhého, kdy to začne, viďte, hoši?
Dr. Gall: Inu, bylo nám z toho horko, paní Heleno.
Helena: Protos mi dal tu válečnou loď?
Domin: Ach ne, dětino, tu jsem objednal už před půl rokem. Jen tak, pro
jistotu. Ale namouduši; jsem myslel, že dnes na ni sedneme. Tak už to
vypadalo, Heleno.
Helena: Proč už před půl rokem?
Domin: Eh, byly nějaké úkazy, víš? To nic neznamená. Ale tenhle týden,
Heleno, šlo o lidskou civilizaci, nebo já nevím oč. Nazdar, chlapci.
Ted jsem zase rád na světě.