Nána: Jezus, nespalte se!
Helena: Podívej se, jak se ty listy kroutí! Jako by živé byly. Jako by
oživly. Oh, Náno, to je hrrozné!
Nána: Puste, já to spálím.
Helena: Ne, ne, já musím sama. (vrhá poslední list do ohně) Všechno musí
shořet!--Podívej se, ty plameny! Jsou jako ruce, jako jazyky, jako
postavy--(tluče pohrabáčem do ohně) Oh, lehněte! Lehněte!
Nána: Už je po tom..
Helena: (vstane ustrnulá) Náno!
Nána: Ježíši Kriste, co ste to spálila!
Helena: Co jsem provedla!
Nána: Bože na nebi! Co to bylo?
Helena: Jdi, jdi, nech mne! Slyšíš? Páni jdou.