Domin: Doktora Galla.
Helena: Ne, ne, mlčte! Nechci žádného!
Domin: Ještě dvě minuty.
Helena: To je hrrozné! Vemte si nějakou Robotku.
Domin: Není žena.
Helena: Oh, jen to vám schází! Myslím, že--že byste si vzal každou, která
sem přijede.
Domin: Bylo jich tu, Heleno.
Helena: Mladé?
Domin: Mladé.
Helena: Proč jste si žádnou nevzal?
Domin: Protože jsem neztratil hlavu. Až dnes. Hned jak jste sňala závoj.
Helena:--- Já vím.
Domin: Ještě jedna minuta.
Helena: Ale já nechci, proboha!
Domin: (položí jí obě ruce na ramena) Ještě jedna minuta. Buďto mně
řekněte do očí něco strašně zlého, a pak vás nechám. Nebo--nebo--
Helena: Vy jste surovec!
Domin: To nic není. Muž má být trochu surovec. To patří k věci.
Helena: Vy jste blázen!
Domin: Člověk má být trochu blázen, Heleno. To je na něm to nejlepší.
Helena: Vy jste--vy jste--ah bože!
Domin: Tak vidíte. Hotovo?
Helena: Ne, ne! Prosím vás, pusťte! Vždyť mne rrrozmačkáte!
Domin: Poslední slovo, Heleno.
Helena: (brání se) Za nic na světě--Ale Harry!
(Zaklepání. Vejdou Busman, dr. Gall a Hallemeier v kuchyňských
zástěrách. Fabry s kyticí a Alquist s ubrouskem pod paží.)
Domin: Už jste to upekli?
Busman: (slavnostně) Ano.
Domin: My také.