I matka se zvědavě zadívala na zářícího chlapce.

„Ať uspořádají štafetu!“ vyhrkl Jiří a vítězoslavně se podíval na

překvapené rodiče.

„Štafetu? Jak to myslíš?“

„No, podívejte se!“ Jiří ukázal na mapu a živě vysvětloval svůj

nápad: „Jedno spřežení vyjede z Nenany, že ano. Přijede do Tolovany,

tam bude čekat jiný muž s novým spřežením. Třetí bude v Hot Springs,

čtvrtý zase jinde -- zkrátka všude, kde na cestě z Nenany k nám mají

telefonní spojení. Víš, to by byla taková štafeta ve velkém měřítku

-- tati, udělej to!“

Doktor Welch rázem oživl. Všechna únava byla pryč. Nejprve se zdlouha

podíval na manželku. Potom se rychle zvedl, objal syna a políbil ho.

„Ty můj kluku zlatý, tomu se říká -- poradit v pravý čas. Tedy

štafeta...že mi to také hned nenapadlo! Vždyť to je opravdu jediné

východisko.“

Oblekl si kožich.

„Kam půjdeš?“ zeptala se paní Welchová.

„Na poštu. Musím jim oznámit, jak jsem se rozhodl.“

„A nešlo by to až ráno? Zase se nevyspíš.“

„Nedá se nic dělat. Ráno už musí být všechny osady uvědoměny, oč

jde.“

„Půjde to, tati?“ jásal Jiří.

„Ale ovšem -- věřím, že se najdou lidé, kteří mají srdce na pravém

místě. A podaří-li se to, pak jsme zachráněni!“

Hodiny již dávno odtloukly půlnoc, když lékař vykročil k poště. Ale

šlo se mu lehce, jako by neměl za sebou den plný shonu, práce a

starostí.

Smith dosud nespal.

„Myslel jsem si, že přijdete ještě v noci, pane doktore,“ pousmál se.

„Nerad vás teď obtěžuji, pane Smithe, ale --“

„Žádné obtěžování. Udělám všechno rád, jen aby zde bylo serum co

nejdříve. Ovšem, půjde-li to vůbec.“

„Půjde, pane Smithe, půjde,“ řekl lékař radostně.

A za půl hodiny letěla do všech významnějších osad mezi Nome a

Nenanou burcující zpráva:

„Sestavte štafetu, která by dopravila serum do ohroženého Nome.

Zprávu o přihlášených mužích zašlete do Nome i do Nenany.

Doktor Welch.“

Když lékař opustil poštovní úřad, obklopila ho neproniknutelná tma.

Byla to tma, z níž se šklebila smrt. Ale nyní se jí už nebál.

Zvítězí život?

Věru, těžko říci, když rozhodující zápas vlastně ještě nezačal. Ale

stačí, že byl dán povel k útoku. Už v tom je život a síla.

A na tváři doktora Welcha se objevil výraz tvrdého odhodlání.

Štafeta · 第 12 / 36 题