Hallemeier: (u okna) Vyhazuji balíky (odvrátí se od okna) Lidi, to je
pošty!
Helena: Harry!
Domin: Co je?
Helena: Pojedeme odtud!
Domin: Teď, Heleno? Ale jdi!
Helena: Teď, co nejrychleji! My všichni, co tu jsme!
Domin: Proč právě teď?
Helena: Oh, neptej se! Prosím tě, Harry, prosím vás, Galle, Hallemeiere,
Alquiste, proboha vás prosím, zavřete tu továrnu a--
Domin: Lituji, Heleno. Ted' by nikdo z nás nemohl odjet.
Helena: Proč?
Domin: Protože chceme rozšířit výrobu Robotů.
Helena: Oh, teď--teď po té revoltě?
Domin: Ano, právě po té revoltě. Právě teď začneme vyrábět nové Roboty.
Helena: Jaké?
Domin: Už nebude jen jedna továrna. Už nebudou Univerzální Roboti.
Založíme v každé zemi, v každém státě po továrně, a ty nové továrny
budou vyrábět, už víš, co?
Helena: Ne.
Domin: Roboty nacionální.
Helena: Co to znamená?
Domin: To znamená, že z každé továrny budou vycházet Roboti jiné barvy,
jiného chlupu, jiného jazyka. Že si zůstanou cizí, cizí jako kameny;
že se už nikdy nebudou moci srozumět; a že my, my lidé, je tak drobet
k tomu přivychováme, rozumíš? Aby Robot na smrt, do hrobu, navěky
nenáviděl Robota jiné tovární známky.
Hallemeier: Hrome, budeme dělat černochy Roboty a Švédy Roboty a Taliány
Roboty a Číňany Roboty, a pak ať jim někdo vtluče do kokosů
organizaci, bratrství, (škytá) hup, pardon, paní Heleno, já si naleju.
Dr. Gall: Nechte toho už, Hallemeiere.
Helena: Harry, to je ohavné!
Domin: Heleno, jen sto let ještě udržet lidstvo u vesla za každou cenu!
Jen sto let mu nechat, aby dorostlo, aby dosáhlo, čeho teď konečně
může--Chci sto let pro nového člověka! Heleno, tady jde o příliš
velké věci. My toho nemůžeme nechat.
Helena: Harry, pokud není pozdě--zavři, zavři továrnu!
Domin: Teď začneme ve velkém.
(Vejde Fabry)
Dr. Gall: Tak co je, Fabry?
Domin: Jak to vypadá, člověče? Co bylo?
Helena: (podává Fabrymu ruku) Děkuju vám, Fabry, za váš dar.
Fabry: Maličkost, paní Heleno.
Domin: Byl jste u lodi? Co říkali?!