Co zde bylo, než byl svět stvořen?
Napřed nebylo tu ničeho
Kromě Pána Boha samého.
Kdo stvořil nebe i zemi?
Pán Bůh stvořil nebe, zemi
S ostatními tvory všemi.
I naplnil krásné nebe
Andělíčky kolem sebe.
K tomu všemu nebylo mu třeba
Ani písku, kamení neb dřeva;
Neměl sekery a kladiva
Ani nějakého staviva.
Jak se mu co zalíbilo.
Pán Bůh řek’, — a již to bylo.
V šesti dnech vše upravil,
Aniž se byl unavil.
V jakém pořádku to Pán Bůh stvořil?
Co stvořil první den?
První den Bůh řek’, by světlo bylo,
A to hned se libě rozsvítilo.
Oblohu učinil druhý den.
Třetí: z vod vystoupla země ven,
Na ní stvořil stromy, kře a travičky.
Čtvrtý den pak: Slunce, měsíc, hvězdičky.
Pátý den v povětří ptáky
A ve vodách ryby, raky.
Šestý den ostatní tvory hned,
Člověka jak pána naposled.
Sedmý den od díla odpočal,
A tím lidem moudrý příklad dal,
Aby v neděli si odpočali,
Na Boha a duši vzpomínali.
Jak stvořil Pán Bůh prvního člověka?
Bůh učinil z hlíny tělo,
Mělo oči, nevidělo,
Mělo ústa, nemluvilo,
Mělo nohy, nechodilo,
Mělo ruce, nedělalo,
Ono bylo, jakby spalo.
Bylo ještě neživoucí,
Proto Pán Bůh všemohoucí
Vdechl jemu živou duši,
A hned člověk jak se sluší:
Viděl, slyšel, mluvil, jedl, stál,
A Pán Bůh mu jméno Adam dal.
Učinil ho k podobenství svému,
K obrazu Božímu spanilému.
Kam Pán Bůh Adama postavil,
kde by přebýval?
Do ráje ho postavil,
By tam nad vším pánem byl.
Nad ptáčátky, nad rybami,
Nade všemi zvířátkami.
Maje ráj ten vzdělávati,
Nemusil se namáhati.
By Adamu smutno nebylo,
co se Pánu Bohu zlíbilo?
By Adamu smutno nebylo,
Tu se Pánu Bohu zlíbilo:
Připojiť mu pomocnici,
Podobnou mu společnici.
Jak tu společnici Pán Bůh udělal?
Pán Bůh tak ji udělal:
Jedenkrát když Adam spal,
Vyňal žebro z boku jeho
A udělal Evu z něho.
Oba spolu v ráji žili,
Prarodiči naši byli.
Jak bylo našim prarodičům v ráji?
V ráji tom jim dobře bylo,
Neb jim tam nic nechybilo;
Ba i sám Bůh s nimi obcoval,
Jim jen jedno přikázaní dal:
Ze všech stromů rajských jísti můžete,
Jenom z prostředního ne! — sic umřete!
Mohli snadno poslechnouti?
Snadno mohli poslechnouti,
Tomu stromu se vyhnouti.
Jednou však si Eva vyšla,
A též k tomu stromu přišla.
Na tom stromě seděl had,
A začal ji přemlouvať:
Jezte z něho, neumřete,
Ale jako Bůh budete.